JEŽEK BEZ KLECE

1.3.2001:
Sádra na ruce je hrozná věc. Přivažte si ruku k břichu a zkuste psát na klávesnici. Pokud použijete jednu ruku, hadí žena Vám bude závidět Vaše kruty. Já zvolil jinou variantu: Vytrčit prst ze sádry, připravit ho na Shift, sklonit se ke klávesnici a druhou rukou psát. Má to jednu nevýhodu - několikrát se mi podařilo omylem stornovat akci úderem nosu na Escape.

2.3.2001:
Nikdo, opakuji nikdo, mě stále ještě nepolitoval! Co já už vyslechl poznámek o sádrových trpaslících, sádrokartonech, rukách strčených kam se nemá, tříštivých zlomeninách, trvalé invaliditě, atd. J.B. z MÚ si dokonce slovo mrzák tak oblíbil, že ho trvale zařadil do svého slovníku.
V podvečer naštvanost, nůžky, sádra dolů, ruka na vzduch. Úleva neskutečná. Večer ples firmy S. v D.K., ideální terapie na bolavou ruku. Celý večer protančen, v tombole spousta piva, sudů a půllitrů. Zakoupil jsem jeden lístek, vyhrál jsem kosmetické ošetření obličeje v salónu I. Nechtěl tím někdo něco naznačit?
Kamarád P.S. (to nejsem já) měl na plese agresivní boty - každou chvíli se mu do sebe zakously, musel je rozhánět rukou. Vzteklina neprokázána (u bot).

3.3.2001:
V TV běžel starší americký film Dopis. Psychologický film bez happy endu. Původně černobílý film, v roce 1990 obarven, první úspěšný pokus o obarvení filmu (všimněte se, jak zprznili Limonádového Joea a ještě ztratili původní černobílou variantu). Jestli budou opakovat, doporučuji.
Večer posezení s M.H. (to je ten mladší, starší se nám začal vyhýbat), J.M. a J.V. Pohoda až do rána.

5.3.2001:
Před časem se mi dostal do ruky BMI index. Tam je napsáno, jakou máte mít váhu na svůj vzrůst. Nevím, jestli jsem to dobře pochopil, ale vyčetl jsem, že musím vyrůst o 5 centimetrů. Chce to jenom sebezapření, dostatek jídla a piva. Ukazoval jsem tento index příteli P.M., u něj by se měla výška pohybovat kolem 3 metrů. Má co dělat!

6.3.2001:
P.E. mi vyprávěl o svém stěhování do nového bytu. Když stěhoval nábytek, sousedi se smáli. Když stěhoval počítač a elektroniku, sousedi záviděli. Když stěhoval akvárium o obsahu 600 litrů, sousedi se běželi pojistit.

7.3.2001:
Ochomýtl jsem se na poliklinice, potkal jsem zkroušeného M.H. (to je ten starší, stranivý). Hlas žádný, obličej bledý, horečnaté oči, hrůza pohledět! Ignoruje totiž dobře míněnou radu, že každá nemoc je zanedbané pití. Bude-li chtít, obětuji se a budeme provádět prevenci každý den.

8.3.2001:
Zdá se mi, že si někdo zasedl na krávy. Nejdřív jim přeskočilo a zešílely, teď na ně přišla pajdavka a dohnaly Pavlovův reflex do extrému. Zmagořená, pajdající a uslintaná kráva - to musí být pohled. Zajímalo by mě, jak se to projeví v běžném životě: Uslintaný jogurt? Motající se čokoláda? Hermelín poskakující v ledničce? Útočící olomoucké syrečky? Zhasnutá svíčková? Nechme se překvapit.
Kdysi se tento den slavilo MDŽ (pro mladší - Mezinárodní den žen). Ženy dostaly utěrky a kytku, chlapi se totálně ožrali. Chtěl bych oslovit mužskou část populace: Chlapi, sakra, zkusme ignorovat minulé i nově importované svátky a vnuťme těm našim ženským kytku nebo drobný dárek i mimo pořadí! Potěší je to, my budeme mít dobrý pocit a zároveň umažeme nějaké ty černé puntíky.

9.3.2001:
J.U. mi vyprávěla o jejich víkendovém hraní šipek: Kdo netrefí terč, vypije panáka. Prý je to velice rychlá hra, po půl hodině už není s kým hrát. Účast v této hře bych asi odmítl, ona šipka vetknutá do hýždě nebo oka nepotěší.
Večerní posezení s P.S., D.H a Ježkovic rodinkou. P.D. se pokouší hrát v požehnaném věku kopanou a zvrtnul si kotník. Vzhledem k tomu, že měl jet druhý den na hory, vybalil lyže, nahradil je berlemi a na horách fungoval na kopci jako nemobilní trenér.

10.3.2001:
Narychlo svolaný mariáš v Č.Š. Poprvé se účastnil i J.M., premiéra proběhla více než úspěšně.

11.3.2001:
Několik hodin jsem se probíral starými fotografiemi. Našel jsem velice kompromitující fotky ze střední školy. Vzhledem k tomu, že se koná abiturientský sraz v květnu, určitě je tam přinesu. Ježku, těš se!

12.3.2001:
Další několikahodinové dotřiďování starých fotografií. Smutné zjištění - jsme starší o několik desítek kilogramů. Co byste ale chtěli po dvou dětech!? Jedna nostalgická poznámka bez komentáře: Roky všem přibývají stejně, krása zůstává.

14.3.2001:
Deník Právo (dříve Rudé) otisklo článek o nových nafukovacích podprsenkách s názvem Airotické. Prý zvětší poprsí až o dvě čísla. Ráno jenom trošku přifouknout, aby se moc nedráždil šéf, odpoledne a večer nafučet na tři atmosféry, to dodá grády. Pokud vám tedy vybouchne ženská před očima, není to teroristka-sebevrah, pouze jí někdo propíchnul podprsenku. Určitě mají tyto podprsenky svoje výhody - napadá mě kromě vizuelních také jedna praktická. Při pádu na ústa se žena odrazí a samovolně se narovná. Pokud to přežene, měla by mít ještě jednu na zádech. Pak by ale mohlo dojít k efektu živoucího metronomu.

15.3.2001:
Náš stát se obává zavlečení nemocí pajdavých a slintavých do našich luhů a hájů. Všichni cizinci při příjezdu k nám vystoupí, pobrodí se nohama v dezinfekci a odevzdají svačinu. Vítejte! Ještě bych to zpřísnil - odebral bych jim i peníze a hezkým slečnám oblečení.

16.3.2001:
Předčasná oslava Josefa. Rád bych popsal průběh, nic v paměti ale nezůstalo.

17.3.2001:
Znáte ta rána, kdy jste rádi, že jste se vůbec probudili a pak se v tom babráte celý den?

18.3.2001:
Další den - blbec. Kolikrát za život se stane, že se při předávání sítě zakouří ze serveru? Síť škytla, prdla, umřela. Jediné, co se dalo dělat, bylo držet za ní minutu ticha. Provedeno v tichém úžasu. Z mé strany i zákazníkovy.

19.3.2001:
Po dlouhé době jsem zhlédl kreslený seriál South Park. Zaujala mě myšlenka, že se člověk stane lesbou usilovným lízáním koberce.

20.3.2001:
Souseda s hrablem nahradili plynaři a Dežové-kopáčové. Ráno v půl šesté jedou na plné pecky sbíječky, bagry a jiná těžká technika, v osm hodin jdou všichni na snídani, zůstanou i na oběd a pokračují odpoledne až do večera. Au!

21.3.2001:
Rozhovor se zajímavým chlapíkem. Říkal, že učitelství je zajímavá práce s lidmi, on že také pracuje s lidmi. Poté prozradil zaměstnání. Patolog.

23.3.2001:
Posezení v restauraci v Z. Vlezlý číšník, výborné jídlo, nadprůměrné pivo. U vedlejšího stolu dvojice, debatovali jsme, jestli ta menší osoba je dívka či chlapec. Nakonec údiv: dívka s plnohodnotným knírem! Říká se, že fousatá ženská = vášnivá ženská. Tahle musela být učiněná dračice.

24.3.2001:
Přes den hafo práce, večer šipky.
(L.T. na mě vyzvídá, co je víc - hafo lidí nebo mraky lidí. Každé malé dítě ví, že první pojem je empiricky stanoven z součtového rozptylu statistického rigorózního průměru korigovaného střední kvadratickou odchylkou a že druhý pojem je kauzálně vypočítaný z integrálu Taylorova rozvoje, logaritmicky rozšířený Eulerovou druhou větou aplikovanou na speciální teorii relativity. Pak je jasné, co je víc!)

25.3.2001:
Zase nám čmajzli jednu hodinu spánku letním časem. Nevím jak vy, ale mě trvá půl dne nastavit nový čas ve všech elektronických zařízeních pod mojí správou. Přitom prý letní čas ušetří tolik elektrické energie, kolik jí vyrobí Dukovany za tři dni. Nepřipadá mi tato úspora moc výrazná.

26.3.2001:
Delší povídání s jednou moc roztomilou mladou paní. Její manžel prý nejezdí na lyžích, stydí se za pády. To když já stál na lyžích a neseknul jsem sebou cestou dolů z kopce aspoň pětkrát, tak to nebyla dobře využitá permanentka.

27.3.2001:
Vyprávěl J.B. o své cestě do H.B. Jel s ním jeho otec, J.B. šel něco vyřídit na úřad, otce nechal čekat v autě. Nudící se otec si usmyslel, že pomůže synovi a seškrábe mu starou dálniční nálepku z okna. Nevšiml si, že ji J.B. nahradil novou celoroční. A škrábal, škrábal, až seškrábal a zahodil. J.B. vypadal dost smutně.

28.3.2001:
Reakcí na zprávičku ze 14.3. o nafukovacích podprsenkách byla informace, že existují i nafukovací slipy pro muže. To je hrůza! Kompenzovat si velikost nafukováním kalhot? Chlapy spíš než velikost v "normálním" stavu trápí velikost v "excitovaném" stavu (excitovaný=vybuzený) a způsob, jak excitace dosáhnout.
Toto zamyšlení mi připomělo základní právo muže, které bychom měli tvrdě dodržovat: "Když nemůžu, tak nemusím."

29.3.2001:
Kdesi jsem četl o Čechovi, který žil v Americe a rozhodl se řídit auto slušně a podle všech předpisů. Hned druhý den měl nedorozumění s řidičem odtahovky, který mu naštvaně svítil dálkovými do očí. Krásně popisuje situaci na křižovatce: "Přišel ke mě řidič odtahovky a křičel něco o lásce.. Jasně si vybavuji, že několikrát použil slovo fuck."

30.3.2001:
Díky plynařům a Dežům-kopáčům dosáhla bahnitost naší ulice stupně 5,6 Jóžinovy stupnice (© -ios). Po jejich zásahu projede Haškovkou pouze tank nebo BVP (pro neznalce: bojové vozidlo pěchoty, taková kovová potvora na spoustě kol).

31.3.2001:
Zákeřně a na plné pecky na mě zaútočila jarní únava, bez protestů jsem podlehl a prolenošil celý den. Při této činnosti jsem si všiml, že se začíná prošlapávat koberec před ledničkou. Asi je tam v tomto místě nějaký kaz.