JEŽEK BEZ KLECE

1.1.2002:
Pozdní vstávání, sice trošku únava, ale bez kocoviny, čistý organismus. Zkuste také zůstat odolní vůči alkoholu na Silvestra, užijete si ho více. Doporučuji.

2.1.2002:
A už to na nás zase Telecom válí. Před rokem jsem se rozvášnil nad zdražením jeho poplatků a sešel se rok s rokem a opět zdražuje. Tentokrát se zhlédnul v praktikách mobilních operátorů a chce po nás větší paušál. Asi nažene tímto krokem spoustu lidí do náruče mobilních sítí, zbaví se tím ale zároveň nelukrativních zákazníků. Slibuje sice volné peníze na protelefonování, to už tady ale chvíli bylo, pak to v klidu zrušil. Dejte na mě, zase budou volné peníze zrušeny. Jsme v přepočtu na předních místech na světě v ceně za impuls. A stát mlčí. Dělají si z nás už opravdu velkou srandu. Jeden pokus za druhým, co národ vydrží.

3.1.2002:
Velké debaty o nominaci hokejistů na olympijské hry. Mám pocit, že to dopadne jako ve fotbale - samí hráči z ciziny, domácích poskrovnu, motivace menší. Budu mile překvapen, pokud všichni nechají na hřišti duši. A nebude mi vadit, pokud nezískají medaili.

4.1.2002:
Mrazy jako prase (promiňte ten výraz, je nejvýstižnější). Dokonce i u K. byla taková zima, že jsme střídali dvojice u topení a ostatní zmrzlíci zachumlaní v bundách usrkávali grog. Raději jsme volili včasný odchod.

5.1.2002:
Zjistil jsem, že nám značné mezery v rodném jazyce (nebo jazyku?). Jedna nejmenovaná učitelka (mám přísný zákaz o ní psát pod trestem kruté smrti, proto žádné podrobnosti) mě požádala, abych jí na velký papír vytikl seznam měkkých a tvrdých samohlásek. Zdánlivě jednoduchý úkol. Asi jsem se tvářil všelijak, poradila nejdřív s tvrdými. Začala Hy, Chy, ... Pak jsem jí přerušil a mistrně dopsal zbytek. Na měkké jsem se už cítil sám. Když jsem jí ukázal výtvor, který začínal Hi, Chi, ..., málem mě zabila. To je úděl nás, technicky zaměřených lidiček.

7.1.2002:
Telefonát od gynekologa L.Š., zase něco s počítačem. Prý to nespěchá, mám přijít kdykoliv do ordinace. To zase bude hrůzy! Nechtěl bych zopakovat předloňský zážitek. Morálně se připravuji.

8.1.2002:
Železného ředitele zatýkají, pak pouští, pak zase zatýkají... Nevím proč, připadá mi to ale jako štvanice. Asi to má říďa dobře ošetřené, aby na něj někdo nemohl. Stejně se tento spor přesune do ztracena.

9.1.2002:
Někteří lidé mají fakt čas na blbosti. Jakýsi západní vědec zjistil, že nové bankovky eura obsahují malé množství jedovaté látky. Na základě tohoto zjištění doporučil, abychom nikdo z nás nejedli více jak 400 bankovek najednou, mohli bychom si přivodit smrt. To je ale pitomost, co? Přiznám se, že mě ještě nikdy nenapadlo sbaštil třeba Božku nebo Jeníka Amose. Ale třeba si výstřední milionáři nechávají servírovat prachy ke svačině. Kdoví.

10.1.2002:
Americký prezident papal preclíček, málo ho rozkousal než polknul, zaskočilo mu a pak sebou plácnul v bezvědomí na zem. Praštil se do obličeje a pak ho vzkřísili. Smutná nehoda, noviny z toho udělali málem smrt. Titulky typu "Amerika byla několik vteřin bez prezidenta!!!" na mě koukaly ze všech novin. Bush to ještě dorazil větou, že maminka mu vždycky říkala, aby preclíčky řádně rozkousal, než je pošle do jícnu.

11.1.2002:
Pozvání od F.T. na konzumaci zrzavého moku k nim do sklepa. Zařídili si tam docela slušnou hospůdku. Bohužel pozvání platilo od třetí hodiny odpolední, v osm jsem zbaběle utekl před propukající pitkou. Přesun ke K., pohodový mariášek.

12.1.2002:
Dlouhá cesta za M.H. do M. Nejdřív instalace počítače u F.Č., pak debata o hudbě. M.H. má hezky zařízenou kancelář se spoustou elektroniky. Trošku jsem mu pozáviděl notebooka a odjel.

13.1.2002:
Ráno návštěva bazénu. Trošku mi vadili důchodci, kteří majestátně brázdí bazén a nadávají na hrající si děti, které jim občas zkříží cestu. Přece jenom už za ty roky zapomněli, že také byli dětmi.
Odpoledne delší prudká debata s J.B. Jako člověk odpovídající za IT jsem odmítl dělat děvče pro všechno a byl oheň na střeše. Vyčetli jsme si navzájem i křižácké výpravy. Po odchodu jsem vyšuměl a zjistil, že pravda byla jako obvykle někde uprostřed.

15.1.2002:
V poslední době se dost lidí otírá o Klause. Jednak je to dost jednoduché a laciné, jednak mu vyčítají věci, kterých by sami chtěli dosáhnout (chce vyhrát volby, chce vládnou, chce se stát prezidentem, ...). No a? Alespoň má jasné cíle. A říká je přímo. Možná až moc. A výčitka, že nepoklonkuje Evropské unii? To sakra nemůže mít vlastní názor? Uniformitu názorů se nám snažili kdysi dávno vnucovat, neprošlo to. A že já také mívám občas nestandardní názory nekompatibilní s oficiálními neznamená, že jsem zavinutý komunista nebo rozvinutý pravičák! Poslouchejme občas názory druhých, zamysleme se nad nimi a teprve pak se vyjadřujme (viď, T.N.!).

17.1.2002:
Přišel J.F. s počítačem, prý spravit. Spravil jsem, museli jsme ovšem pozvat ženštinu z jakési firmy, aby nainstalovala účetnictví. Přijela okamžitě a z daleka (považte), uvedla mě do šoku požadavkem na vodu z vodovodu (takovou objednávku opravdu neslýchám každý den), drahnou dobu se smažila u počítače, protelefonovala mojí výplatu a odjela. Více takových návštěv! Pak přesun k M.Z. (to je ta, co provozuje cybersex s Mailerem Daemonem). Degradovala tiskárnu na skartovačku papíru. To už se spravit nedalo, uctili jsme její památku tichým minutovým zamyšlením.

18.1.2002:
Před několika dny vyletělo z notebooku několik jiskřiček a milý počítač se odporoučel. Byla mu poskytnuta první pomoc a rychlý transfer do opravy. Blesková oprava a modernizace, už v něm mám pětinásobek paměti!!! Už zase běží jako za mlada. Dokonce dokázali opraváři obnovit kapacitu baterie, tím pádem lze fungovat i bez sítě. Počítač mi předávala starší paní, prý mám dělat pravidelnou LUBRIKACI baterie! Trošku mě to šokovalo, asi jsem vypadal překvapeně. Paní se přeptala, jestli tomu rozumím. Když jsem jí oznámil, že lubrikace mi zavání něčím přisprostlým, jala se telefonovat a po delším rozhovoru s někým kompetentním opravila pokyn na KALIBRACI baterie. Tomu už rozumím, ulevilo se mi.

19.1.2002:
V Plzni se za bílého dne střílelo. Lupič vyloupil klenotnictví, zastřelil prodavačku a pak ještě náhodného kolemjdoucího, který se ho pokusil zadržet. Když zaslechnu podobné příhody, lituji, že byl zrušen trest smrti. Je mi jasné, že je to trest nevratný, kdyby se však specifikovaly přesné podmínky, za jakých lze tento trest udělit, byl bych za jeho znovuzavedení.
V nějakých novinách jsem zahlédl hořekování a tom, že naše omladina mluví čím dál tím více sprostěji. Autoři článků se řečnicky ptají, kam to povede. Do hajzlu, pánové, do hajzlu. (Při této příležitosti vám nabízím dvě nadávky z repertoáru P.S, řečeného B.: "Je to vůl a žere seno" a "Prasopes")

20.1.2002:
Špičkový mocenský boj uvnitř 4koalice. Dluh ODA je asi sekundární problém, pravděpodobným hlavním důvodem křiku je redukce kandidátů na politické pozice a redukce potřebného procenta pro vstup do parlamentu. Pokud to tak půjde dál, bude potřeba přejmenovat toto sdružení na jednokoalici.
Miloš Přízeman opět žvanil. Pustil se tentokrát do Rakouska. Bohužel mluví rychleji, než myslí. Umění politiky je přece to, jak protivníka těžce urazit bez jediného sprostého slova. Miloši, Miloši! Složit funkce a důchod! Mazej!
U Hradce se prý staví supertajná vojenská nemocnice. To je mi ale utajení, když o ní ví kdekdo!

21.1.2002:
Pozval si mě J.B., prý rozfungovat nový počítač. Přišel jsem, viděl jsem P4/1,4 GHz, těšil jsem se. Pak jsem zjistil, že na tomto počítači poběží 9 let (opravdu devět let) staré účetnictví a 7 let starý spediční program. Vše samozřejmě DOSovské. S těžkým srdcem a problémy rozfungováno. Já chci mít taky na takové rozhazování!

22.1.2002:
Musel jsem do H. s autem. Představte si, že mě objednali na 5.45 hodin! Překousnul jsem to, vstal v pět a jel. Námraza, led. Místy dvacet centimetrů tlustá vrstva kamínků, ledu a prachu. Super cesta. Chápu, že se nesmí kolem přehrady solit, pro řidiče je to ale utrpení. Auto jsem zanechal v servisu a šel naproti odvozu. Teprve pak jsem si uvědomil, po čem jsem jel. Škoda, že jsem neměl brusle. Byl bych doma za slabou půlhodinku.

23.1.2002:
Konečně mám v autě rádio! Půl roku jsem se při řízení nudil. Zato při dnešní cestě do H.B. nastaly hororové situace. Mě totiž ty hejblátka, čudlíčky a světýlka tak lákaly, že jsem pořád něco šteloval. Řízení jsem se samozřejmě věnoval minimálně. Pár stromů jsem minul o fous. Stejně jsem nic nevyšteloval, asi to bude chtít přečíst návod (ty já čtu děsně nerad, jednak jsou tam někdy moc odborné termíny a někdy překlad z angličtiny nebo japonštiny není nejkvalitnější a nejsrozumitelnější).

24.1.2002:
ČT chce jezdit s výzvědnými autíčky a zjišťovat, kdo neplatí koncesionářské poplatky. Když pominu technickou stránku věci (zjišťovali by nezjistitelné), je to trošku zasahování do soukromí. Já osobně neplatím. Kdysi jsem se pokoušel přihlásit se. Zde je moje anabáze s poštou:

1.cesta: Vyzvednutí formuláře.
2.cesta: Vyhnali mě se špatně vyplněným formulářem. Vzal jsem si nový.
3.cesta: Správně vyplněný formulář, úřednice mě vyhnala, prý jsem blbec, mám přijít za 14 dnů, pak budu platit až od nového měsíce.
4.cesta: Pošta má nové formuláře, ten starý neplatí, vyfasoval jsem nový.
5.cesta: Opět mám špatně vyplněný formulář. Fasování nového.
6.cesta: Odporná úřednice mě vyhnala bez důvodu. Asi přechod.

Proto neplatím. Snaha byla.

25.1.2002:
Vyrazili jsme s D.K. do P., abychom místní naučili trošku mariáš. P.S. nás krásným způsobem informoval, že už končí v práci: "Už balím lopatu do futrálu". Musím poznamenat, že P.S. je programátor. Pohráli jsme a relativně spořádaně se přesunuli do hajan.

26.1.2002:
Ráno jsme pustili nějaké DVD a vyrazili směr domov. D.K. mě zatáhl do obrovského hypermarketu. Strašně se mu tam líbily dívky-zaměstnankyně na kolečkových bruslích. Chtěl si nějakou chytit, byly ale rychlejší. Tak mi alespoň vnutil od kamelotky noviny pro -náctileté. V autě jsem si krásně početl.

27.1.2002:
Vyrazil jsem do bazénu v K. Cákal jsem se dvě hoďky, pak výtečná restaurační strava. Předběžná informace: Naše město uvažuje o stavbě bazénu. Už ví kde, neví jak velký, za kolik a kde na to vezme. Neuděláme sbírku? Slibuji, že pak budu brát lázeň co nejčastěji a stanu se superčistotným.

28.1.2002:
Na trh přicházejí další prášky s účinky Viagry. Celkem tři nové výrobky. Výrobci se přou, který z nich je lepší. Prý bude výzkum. Zajímala by mě technika výzkumu a průběh. Pokud má být výzkum vypovídající, musí se zajistit stejné podmínky. Takže vzorek chlápků bude zkoumán s jednou dobrovolnicí? Postupně nebo najednou? Sbaštěj jeden druh prášku, hop na dobrovolnoci, odpočinek, další prášek, další hup? Na stejnou nebo na jinou? A co se bude měřit? Čas? Délka? Vzdálenost? Objem? Kalorie? Radiány? A stejně, správný Čech si dá raději tři piva. Účinnost je stejná a je to levnější a zábavnější. (Teď si uvědomuji, že nevím, co je dražší - tři piva nebo jedna Viagra. A je mi to celkem jedno, pivo je pivo!)
Úředníci EU nám vyčítají (a budeme se muset přizpůsobit), že utiskujeme naše slepičky v kurnících. Prý mají naše zasloužilé soudružky nosnice málo místa. Stropy kukaní jsou o 3 centimetry menší, kvočny se mlátí do hlaviček. Také se nemají kde proběhnout a v čem pohrabat. Snášejí pak stresovaná vajíčka, a ty do EU nechtějí. Nezavání to trochu konkurenčním bojem? Podle mě mají všechny obyvatelky slepičárky jenom jedno základní právo - snášet poctivě celý život vajíčka a pak důstojně skončit na talíři. Mě stresovaná slepice na paprice nevadí.

29.1.2002:
Velký humbuk v TV kolem nelegálního kopírování programů. Zvýšení pirátství dokazováno počtem zjištěných případů policií. Ten graf spíše ukazoval, že policie se po letech letargie probudila a začala pirátství stíhat. Já mám opačné zkušenosti. Ještě tak před pěti lety firmy většinu programů kradly, oficiálních bylo málo. Dnes už majitelé i správci IT přemýšlejí jinak, drtivá většina programů se obílila. Co se týká domácností, tam je situace jiná. Ceny programů jsou nad finanční možnosti průměrné rodiny, krade se kdeco. Kdyby se ceny snížily na přijatelnou úroveň, i domácnosti by kupovaly. Jenže výrobci SW neradi zlevňují. Nemají proč. Firmy je dotují. Je to velice krátkozraké. Mám dojem, že zlevnění by přineslo několikanásobné zvýšení obratu. Nehledě na to, že by se častěji kupovaly upgrady. Podobná situace je v oblasti hudby. Hodně předražená CD nutí ke kopírování. Nahrávací společnosti si nacpávají kapsy a kopou kolem sebe v situaci, kdy jsou zisky ohroženy (likvidace Napsteru, uvalení speciální daně na CDR média, speciální programy zabraňující přehrát CD v počítači, atd...) Asi se bude muset radikálně změnit pohled na autorská práva, na způsob distribuce nehmotného vlastnictví a hlavně na ceny za tyto produkty. Jinak se bude pirátit stále ve velkém.

30.1.2002:
Dostala se ke mým uchoum (to je čeština, co?!) zpráva, že své zaměstnání i město chce opustit J.F. (bližší popis: cigareta, košile, zábradlí na náměstí - kdo ho znáte, víte o kom píšu). Bude to těžká ztráta pro město, stal se jistým symbolem.

31.1.2002:
Vzhledem k tomu, co fasovali dětičky ve školách, mám jedno doporučení: Pokud chcete zůstat vlivnými a přísnými rodiči, NIKDY neukazujte potomkům svá vysvědčení. Teprve pak můžete budovat mýty o svých dokonalých známkách.