JEŽEK BEZ KLECE

1.3.2003:
Celý den v práci, vypracovával jsem s J.Š. formuláře do inventury. Docela se dařilo, jen J.Š. si stěžoval na zimu. Odnesl to nemocí. V poledne jsem si jenom odskočil k TV juknout na nového prezidenta a jeho průpovídky. Standartní Klaus, naštěstí zůstal na svých zásadách.

2.3.2003:
Levicové strany jsou na mrtvici, že se stal prezidentem Klaus. Komunisti blábolí, soc-demáci taky, svalují na sebe navzájem vinu a pořádají hon na Klausovy voliče ve svých řadách. Ať se na to vykašlou. Vrátit se to nedá, jediné, co se s tím dá dělat, je smířit se s tím.
Okamžitě se nám začínají vnucovat firmy prodávající portréty prezidentů do škol. Čmuchají kšeft a čuchají správně. Nahrazení netradičního obličeje Havlova obličejem Klausovým bude stát spoustu peněz. Školy a instituce to musí zaplatit ze svého. Doufejme, že Klaus bude dostatečně trvanlivý prezident, abychom nemuseli portréty za rok měnit.

3.3.2003:
Den blbec. Brzo po ránu jsem se smířený s tím, že z důvodu nemoci zastupuji J.Š., pomalu odsouval do práce. Najednou telefon - matka upadla na cestě do práce, na jedné noze si roztrhla kůži a druhou si (pro změnu) zlomila. Transfer matky na polikliniku, zastupující funkce, pak transfer matky domů. Když už se zdálo, že je klid, zavolala učitelka, že je synek nemocný a musí být odsunut domů. Provedeno. Odpoledne konfigurace pošty u M.H., zase nic moc úspěch. Raději jsem večer brzo zapadl do postele, kdo ví, co by se ještě mohlo stát.

4.3.2003:
Když už jsem v těch rodinných trablích: Má milovaná sestřička spokojeně drandila jejich roztomilým mikroautíčkem směr domov a ve třetí zatáčce před B. se ji pokusil sešťouchnout ze silnice mladíček v dodávce. Auta se o sebe chvilku nežně třela boky a pak skočila bujaře do příkopu. Sestřička oťukávanou vyhrála - torzem zpětného zrcátka rozpárala mladíkovu dodávku jako konzervu. Jó, led je sviňa (mladík měl řidičák 3 měsíce - už ho nemá).

7.3.2003:
Václav Klaus byl uveden do funkce. Bude vymetání starého smetí z Hradu? Asi ano. Na koloběžce se už po Hradě asi jezdit nebude.

8.3.2003:
Jen jsem s J.B. do P. Jeli jsme jeho autem (taková velká terénní kráva). Několikrát za cestu jsem si splnil bobříka odvahy. Když jsme jeli po dálnici cca 180 kilometrovou rychlostí 2 metry za stejně rychle jedoucím autem, nebylo mi dobře. Schovával jsem se zbaběle pod sedačku, zavíral oči a ucpával uši. Stály nade mnou všechny přírodní zákony, přežil jsem.

9.3.2003:
Otec slavil 60.narozeniny. Koupil jsem mu špičkový (i docela levný) dar. Byl nějak na hniličku (spíš ale z věku než z daru).

11.3.2003:
Podle výzkumů vědců prý mobil urychluje reakci mozku o 20-25 milisekund. Z toho vyplývá, že makovice oblepená zhruba padesáti mobily bude o sekundu rychleji myslet. Úžasné. Očekávám hromadné odkupování starých bazarových mobilů.

12.3.2003:
Devatenáctiletý klučina se upálil na Václavském náměstí. Byl pod vlivem Vesmírných lidí. Jestli jste se podívali někdy na jejich internetové stránky, je vám jasné, že je to banda magorů a když se někdo nechal touhle šíleností ovlivnit, ať se pro mě za mě upálí.

14.3.2003:
Byl jsem si po delší době zahrát mariáš u K. V pozdnější době se tam rozproudila debata na téma, co se stane potápěčovi v neoprenovém oblečku, když na něj v hloubce přijdou větry a on je musí vypustit. Samotného mě to zaujalo. Nafoukne se obleček a vynese potápěče na hladinu? Nebo tam je nějaký pojistný vypouštěcí ventil? Kdo víte a máte zkušenosti, napište.

15.3.2003:
Vyměňoval jsem žárovku ve světle. Při šroubování jsem nějakou nešťastnou náhodou ulomil objímku. Světlo jsem sundal, objímku připevnil a při vracení světla na strop jsem ulomil dráty ze stropu vedoucí. Vysekal jsem díru, dráty nastavil, světlo připevnil, žárovku našrouboval, pojistky zapnul, stiskl vypínač - a nic! Chvilku jsem nadával (světlu - samozřejmě), znova jsem lezl ke světlu, vtom dcera - cvak - a ono to svítí. Zázrak. Celá tahle operace výměny žárovky trvala 2 hodiny.

19.3.2003:
Vyjížděl jsem z našeho počítače různé mzdové sestavy a při té příležitosti jsem zjistil, že půjdu do důchodu v roce 2029. Sakra - ještě 26 let práce. A stejně se důchodu nedožiju.

20.3.2003:
Zrušit Trabanty! Zakázat! Sešrotovat! Každé ráno v půl šesté ráno mi totiž pod okny nějaký šťastný majitel tohoto umělohmotného výtvoru startuje. Operace trvá asi dvacet minut. Dvacet minut škytání, bublání, rachotu a odporného zvuku míchání paliva se vzduchem. Perfektní kakofonický budíček. S láskou začínám vzpomínat na sněhové hrablo.

21.3.2003:
J.M. vyprávěl, že k nim nastoupil člověk výšky 213 cm. Tam, kde J.M. stojí na špičkách, se tento jedinec sklání, průchod dveřmi představuje hlubokou úklonu, při rozhovoru s ním má J.M. ve výšce očí jeho pupek, atd. Myslím, že veselé zážitky budou ještě pokračovat.

22.3.2003:
Dopoledne jsem byl na Olympiádě v programování. Cílem bylo za čtyři hodiny sestavit následující programy: 1. překódování textu do čísel s posunem, 2. digitální hodinky se všemi funkcemi, 3. zjištění počtu koncových nul faktoriálu z libovolného celého čísla, 4. sestavit kompletní hru "Dáma". Kdo trošku programujete, dokážete si představit náročnost zadání.
Po přesunu z J. domů jsem se byl podívat na končící turnaj v mariáši na S. Cizoměstci D.K. a P.M. byli už trošku ofernetováni a opivněni, způsobili pak dost velký rozruch v restauraci C. kvůli krabímu koktejlu. V noci se P.M. rozhodl nasednout do auta a vyrazit domů. Dopadlo to tak, jak to dopadnout muselo - stavěli ho policisté, dýchnul, nadýchnul a pravděpodobně o papíry přišel.

23.3.2003:
S A.Č. jsme pracovali v P. Nezačalo to dobře, při parkování jsem lehounce brnknul o auto šikmookého spoluobčana (zhola nic se nestalo). Pak mi málem tramvaj urazila otevřené dveře u auta (kdo by tu sviňu v P. čekel, že?). Po těchto příhodách se již nic zvláštního nestalo, večer v devět jsme byli doma.

24.3.2003:
Ve válce v Iráku prý američané používají o mnoho inteligentnější střely, než v předchozí válce (tehdy střely létaly všude možně). Nynější střely asi prošly rukama psychoanalytiků. Jestli to takhle půjde dál, budou si střely během letu spolu nezávazně žvatlat a před dopadem se všem potencionálním mrtvolám omluví.
P.S. Až budou tyto střely řídit Pentium4 + Billovy Windows, tak Matka Příroda s námi.

25.3.2003:
Byl jsem na otočku v P. dolaďovat detaily. Jelikož už síť běžela v ostrém provozu, motaly se kolem mne různorodé prodavačky. Jedna z nich se motala kolem počítače (funguje jako kasa), natahovala se pro nějaké zboží a při té příležitosti položila své bujné poprsí na klávesnici. Během této erotické půlminutovky stačila poprsím prodat zboží za zhruba 12 tisíc korun, vytisknout z paragonové tiskárny metr papíru, nastavit všechny programové filtry na nulu a odhlásit počítač od sítě. Kdyby chtěla totéž provést rukama a mozkem, snažila by se zhruba deset minut. Zkrátka, ženy s bujným popředím jsou nebezpečné výpočetní technice a lidem kolem nich. Ňadra je nutno odkládat jinam, než na klávesnici.

26.3.2003:
Tažení proti kuřákům začíná. Nekouřit na zastávkách, v restauracích na veřejných místech - vlastně vůbec nikde. Kuřák, který nechce kouřit doma dětem pod nos, si bude muset s sebou nosit velký pytel, dým vyfukovat do něj a pak ho pomalu vypouštět doma do komína.
Dalším návrhem je napracovat si kuřácké pauzy v zaměstnání. Pak by se ovšem měl objevit zákon, který nařídí napracování kávových pauz, zákuskových a chlebíčkových pauz a kecacích pauz.

28.3.2003:
Sešli jsme se na Den učitelů u B. Jelikož jsem fungoval jako řidič, překvapil jsem obsluhu objednávkou vražedného nápoje "džus se sodovkou do půllitru v poměru 1:1". Na dotaz kolegů jsem tuto kombinaci vychválil do nebes, dva se dokonce nechali strhnout ke stejné objednávce. Netvářili se nadšeně. Já jsem si to dal čtyřikrát, k tomu něco mrtvého v bramboráčku a mazal jsem domů koukat na hokej.

29.3.2003:
Celý den jsem si vychutnával instalaci našlapané P4. Čučel jsem u toho na TV, Sedmička statečných střelců mě potěšila. Večer jsem náhodně narazil na film Blade, tolik krve v prvních deseti minutách filmu jsem ještě nikdy neviděl. Až jsem z toho usnul.

30.3.2003:
Den nabitý událostmi. Pracovali jsme s A.Č. v A. V mezičase jsem si odskočil domů kouknout na hokej, můj oblíbený perníček postoupil. Pak jsem se bezcílně toulal po internetu. Vtom bomba - Informační středisko má stránky!!! Skoro po třech letech! Sice je to napůl zrcadlo městského úřadu (a ještě blbě fungující), ale aspoň něco. Informace o službách tak půl napůl, organizace stránek divná. Nejvíce mi tam vadí přehnaně optimistická prezemtace knih pana vedoucího a chlubení se akcemi, které informační středicko nepořádá. Bylo by korektní napsat, které akce jsou vlastní a které převzaté. Předpokládám, že je to verze 0,001, a že budou další, lepší.
P.S.: Všimněte si, že městská knihovna nechala moje logo na svých stránkách. Jestli ho jednou odstraní, uplatním copyright na svoje dílo a nechám je stáhnout.