JEŽEK BEZ KLECE

1.1.2004:
Pohodové probuzení s čistou hlavou (já vím, že už s tím otravuju, zkuste ale občas silvestr bez alkoholu, budete překvapeni, jak se vám to bude líbit). Nechal jsem se pozvat na oběd a zbytek dne sladce podřimoval v křesle.

2.1.2004:
Těšil jsem se na Shreka, měl jsem jenom obavy, co s originálem udělá český dabing. Bohužel se ukázalo, že obavy byly na místě. Že princezna, Shrek i osel měli proti originálu jiné a hnusnější hlasy, to bych přežil. Ale ten překlad! Proč je z Koblížka včelka Mája? Proč osel zpívá úplně o něčem jiném? Proč Shrek říká něco jiného? Nevím.

3.1.2004:
Ještě se musím vrátit k vánocím a silvestru. Kolem těchto dvou dnů jsem dostal zhruba 120 SMS, kde mi různí známí i neznámí lidé přáli kdeco. Vážení esemeskující! Četl jsem pouze první dvě zprávy, pak už jsem jenom mazal. To je jenom upozornění pro příště. Posílat mi SMS zprávy s přáním je plýtvání peněz. Raději se zastavte osobně, popovídáme, potřeseme tlapami, popijeme. Osobní styk preferuji, odlidštěné sterilní SMS nesnáším! Punktum!

4.1.2004:
Padá snížek bílý. Furt. A stále. Už nepoznám ani svoje auto. To mi připomíná hlášku M.S. - "Už jsem vyhrabal osm aut a pořád jsem nenašel to moje!" To zase bude buzení! Otrlý soused bude drandit v ranních hodinách s hrablem jako o závod. Máme novou domovnici, taky vypadá aktivně. Jestli na sníh vlítnou společně, vezmu na ně brokovnici. Ustřelím jim hrabla (kromě jiného).

5.1.2004:
Nechci bránit Antla za to, že se vyhnul doručení obsílky a nebude potrestán za řízení a nehodu pod vlivem alkoholu. Štve mě, že noviny si zase smlsly na debilních titulcích - "Opilý Antl ....". Prý měl 0,52 promile. To podle mě není opilost. Je to pouze "pod vlivem alkoholu". Pro přiblížení - jedno dvanáctistupňové pivo průměrnému člověku vyrobí 0,8 promile. Je průměrný Čech po jedné dvanáctce opilý? Já myslím, že ne. Nazývejme věci pravými jmény.

6.1.2004:
Tak už i v USA mají BSE. Dobře jim tak! Když byl BSE v Evropě, Amerika hned zakázala dovoz masa, zdaleka se vyhýbala všemu, co bylo z Evropy. Teď před kamerami ostentativně Bush žere hovězí a tvrdí, jak je bezpečné. Najednou je všechno naopak.

7.1.2004:
Četl jsem několik kritických článků na prezidentův novoroční projev. Mě se na něm několik věcí líbilo:

1. Prezident stál. Tím již předem naznačil, že to nebude dlouhé.
2. Byl to přímý přenos. Odpadla tím práce střihačům, kteří předchozím prezidentům museli jejich kecy synchronizovat s hodinami za zády. Pamatuji se, jak měl Husák na hodinách minimálně pět minut stejný čas a pak se to najednou dohnalo.
3. Mluvil normálně rychle. A hlavně to neprokládal vsuvkami "hmmm" v každé větě třikrát.

Co říkal si nepamatuji, ale asi to byly stejné průpovídky, které používá pořád a stále.

8.1.2004:
Někteří novináři zase lezou USA do řiti. Chválí je, že jejich sonda dorazila na Mars v pořádku a evropská se ztratila. Máme se prý ještě mnoho učit. Co takhle třeba přistávání raketoplánů? A některé starty? (Je to ode mě hnusný, ale je normální, že se občas něco nepovede).

9.1.2004:
Náhodou jsem se ocitl v P., doprovázel mě syn. Měli jsme zhruba tři hodiny času, jeli jsme kolem bowlingu, zašli jsme si na hodinu zahrát. Nad drahami byla restaurace plná hostů, nastoupili jsme na prázdné dráhy jako jediní. Hodil jsem - strike (náhoda). Pak vzal do ruky kouli mladík, rozkýval ji stylem "Brůna a jeho sekera", hodil - strike. Hospoda zahučela. Pak už jsme samozřejmě házeli standard - 1,3,žlábek, atd. Nástup byl ale mohutný. Pak přišla ještě jedna banda, jakási dívčina hodila kouli za sebe a pokusila se mého synka zatlouci do parket. Těsně minula.

10.1.2004:
Zuby jsou strašná věc. Od rána mě bolely, dopoval jsem se prášky a stavěl puzzle. Večerní bowlingové utkání v H.B. jsem si moc neužil, potil jsem se tělesnou námahou a vypitým čajem. A to jsem ještě musel řídit!

11.1.2004:
Docela interesantně mi opuchla papula, vypadám jako zaškrcená žížala. Snáším to docela dobře, dostavěl jsem puzzle a zlikvidoval vánoční stromeček. Málem mě přitom zabil padající sníh ze střechy o váze několika tun.

17.1.2004:
Vezl jsem M.H. a L.H. do P. na letiště, odlétali za kanárkama. Před vstupem do letištní haly se zbavili zbytečných zimních svršků, prý mají kanárci něco kolem 30 stupňů. Zezelenal jsem závistí, nasedl do auta a odjel směr zasněžená Vrchovina.

19.1.2004:
To jsou ale hnusný mrazy. Teplota kolem -25 v noci, ve dne relativně snesitelných -15. Prostě řečeno "třícentimetrový mráz".

21.1.2004:
M.H. posílá provokativní SMS - "Super dovolená, 3x spálená záda". Odpovídám lakonicky - "Tady si k nim pořídíš ještě omrzliny".

23.1.2004:
Jel jsem s J.B. do P. spravit nějaký počítač. Půjčil jsem si od dcery něco na uši s hudbou. Jednak jsem poslouchal hudbu, kterou jsem měl v šuplíku několik let, a jednak mě nemrzly ušiska. Na zádech jsem měl malý batůžek plný cédéček, cítil jsem se jako teenager. J.B. můj pocit potvrdil. Z P. mě dopravil k sobě domů M.H. (starý kolejní brach), taky něco potřeboval spravit (konkrétně odvirovat). Po dobře odvedené práci jsme se přesunuli do jakési vesnické hospůdky na 10 stupňů a kulečník. Po tuhé bitvě jsem vyhrál, pak nastala šachová bitva. Jako vždy mě M.H. nechal první hru vyhrát, pak už jsem asi osmdesátkrát prohrál. Večer jsem několik hodin probreptal s J.H. a šel hajat.

24.1.2004:
Po ranním probuzení jsem se přesunul na vlak domů. Obvyklá pětihodinová nuda v Posázavském pacifiku. Ještě že mám hudbu. Z nudy jsem si stavěl z cédéček baráčky. Řidič jel jako blázen, baráčky mi padaly.
Na SMSkovou žádost jsem večer jel pro M.H. a L.H. do P. na letiště. Venku příjemných -20 stupňů Celsia, čumák mi mrznul solidně. M.H. a L.H. vylezli z odbavení opálení a vysmátí. Koukali na mě jak na blázna, když jsem jim podával každému jeden svetr. Namítali, že ten kousek k autu přebehnou v tričkách, plácali něco o otužilosti. Nepovolil jsem, do svetrů jsem je nacpal. Při východu z letiště udělal M.H. "hůůůh" a v tu ránu byl rád, že má svetr. Změna teplot o 50 stupňů s člověkem zamává.

26.1.2004:
Přiběhl za mnou soused z vedlejšího domu s dopisem, ve kterém jim město nabízí ke koupi kotelnu. Jelikož kotelna vytápí i náš barák, chtěl po mně spoustu peněz jako příspěvek na koupi. Řekl jsem mu, že si to musíme rozmyslet, začal vyprávět něco o přerušení dodávek tepla. To bylo zákeřné. Uvidíme, jak to dopadne.

27.1.2004:
Běhám, informuji se o kotelnách. Za dnešní den jsem se dozvěděl o vytápění víc, než za celý svůj předchozí život. Ještě zkoušky a můžu topit.

28.1.2004:
Dozvěděl jsem se, jak jsou na Městě vychytralí lidé. Naší kotelnu vlastní město, pronajatou ji má firma A, která platila Městu nájem. Ze zákona mělo Město vrazit peníze za pronájem zpátky do modernizace kotelny. Nevrazilo nic, penízky utratilo. Teď Inspekce životního prostředí nakázala, že se musí do roka kotelna modernizovat, jinak ji zastaví. A úředníky napadla geniální věc - kotelnu nějakému pitomci prodáme za nízký peníz, on na to skočí a o nutnosti modernizace mu řekneme až pak. A ten dotyčný si hodí smyčku. My jsme to prokoukli. Ale vychytralý plán to byl, ne že ne! Teď budou úředníci přemýšlet, kde vzít 3 melounky, které předtím utratili. Přeji jim úspěšné hlavolámání.

30.1.2004:
Hodně jsem jezdil. Kvůli navátému sněhu jsem měl všude značné zpoždění. Dokonce se mě pokusila v jednom kopci převálcovat cisterna. Zatuneloval jsem do závěje, zpět již cesta nebyla. Po delším přemlouvání auta jsem se vrátil na silnici a pokračoval v cestě. Cestáře jsem za celý den nepotkal.

31.1.2004:
Vyrazil jsem do Z. na ples myslivců. Hudbu produkovala kapela, která ze začátku vypadala na tutovou dechovku. V průběhu večera několikrát změnila styl hudby, nakonec jsem byl docela spokojený. Pouze P.D. se dožadoval písní skupiny Kabát, ale asi by to bylo těžko realizovatelné, rock na trombón nevytroubíte. Zpěvačka kapely patřila do kategorie žen "Zakázat minisukně". V tombole jsem jako obvykle nic nevyhrál. Asi si budu muset příště koupit lístky.