JEŽEK BEZ KLECE
1.3.2004:
Co by se vám asi honilo hlavou a kam byste šli, kdyby se vám stala následující věc: "V šest ráno začnete cpát do počítače pomocí nového programu data, neukládáte nic, pořád cpete a cpete. Ve čtyři hodiny odpoledne už máte nacpány dvě třetiny skladu, pak si náhodou brnknete o jakousi klávesu, počítač se vás zeptá, jestli chcete změny uložit a vy po namáhavém dni ťuknete na NE. Ve skladových položkách vám místo 1500 položek zbyde 7." Já osobně bych rozmlátil všechno kolem sebe a urazil mnoho desítek lidí. Ten člověk, kterému se to stalo, se stoickým klidem konstatoval, že se stala chyba a začal znovu. Tomu říkám sebeovládání!
2.3.2004:
Narazil jsem na úžasnou stránku a jednu její podstránku. Zvláště věty "Prohlížeč MNĚJTE na celou obrazovku" a "Poštu stahuji jednou týdně tak se NEZLOPTE !!!!!!!" mě opravdu dostaly. Jestli autor myslí tyhle stránky vážně, tak ho lituji, jestli je to sranda, tak super. Ale asi nastala ta varianta první. Bylo by zajímavé využít nabídky autora na vytvoření stránek. Jestli se v tom vyznáte, nastudujte si zdrojový text. Taky stojí za to.
3.3.2004:
Zúčastnil jsem se školení řidičů referentských vozidel (lidově řečeno - můžu řídit služební auto). Školitel mluvil o spoustě zajímavých věcí, nejvíc mě zaujal nový bodový systém na trestání řidičů. Někteří řidiči si klidně vyčerpají celý příděl bodů během jednoho dne "blbec". Např.: Pojedete po normální silnici 140, nezapnete si pásy, budete u toho držet telefon v ruce a náhodou převálcujete stařenku kosící trávu v přilehlém příkopu. Přihlížející policista zjistí, že nemáte u sebe řidičák, že vám zrovna prošla technická prohlídka a že jedete v ukradeném autě s přeraženými všemi evidenčními čísly. Při vystupování se zamotáte, z kapsy vám vypadne láhev rumu a deset deka pervitinu. V takovém přídadě vám strhnou asi 80 bodů a vrátí vám řidičák za 40 let.
5.3.2004:
Dodělal jsem jednu takovou monstr síť. Hemží se to tam všemi možnými technickými novinkami, až oči přecházejí. Rychlé počítače, bezdrátové komunikace, infrakamery, softvérová řešení, digitální prodej, ... Teď už jenom zbývá donutit někoho, aby ten šrot používal.
7.3.2004:
Jedu si v poklidu směrem domů a kousek za Světlou mi přeběhl přes silnici zajíc-ušák. Zastavil se na krajnici a koukal. Výrazně jsem zpomalil a velkým obloukem ho objížděl. Netušil jsem ale, že je to ušák-kamikadze. Bleskově se mi vrhnul pod auto s nějakým nezřetelným bojovým výkřikem. Tupá rána a bylo po bojovém křiku. Ani jsem se nezastavil, ať si ho sebere někdo jiný. Teprve doma jsem zjistil, že je zaječí hlava buď tvrdší než se zdálo, nebo se teď dělají auta fórovější než dřív. Zase budu muset k autolékaři. Ještě že si ušák nevzal s sebou kamarádku teroristku - srnku.
8.3.2004:
Znovu se slaví MDŽ. Znovu ho ignoruji.
Zraněné auto od zajíce-ušáka jsem odvezl k autolékařům. Prý to bude operace pouze při lokálním umrtvení. Tak jsem zvědav, jak hluboko do kapsy mi sáhne ušák "in memoriam".
9.3.2004:
Ušák mě stál jedenáct stovek. Šeredně drahý ušák. Snad jsem ho měl dokonce i sebrat. Pochutnával bych si na něm s morbidní radostí. Takhle obšťastnil nějakou sociálně slabší rodinu u D.B.
Noviny MF si smlsly na našem prezidentovi a jeho nově vydané knihy. Prý Klaus hrozně rád vydává knihy a v nich se chválí. To snad ale už ví celý národ hrozně dlouho, ne? Prezident je teď asi větší a snadnější cíl.
Karásek vstoupil do US-DEU. Většinou krysy potápějící se loď opouštějí. Tady jde pravděpodobně o rychlejší potopení.
11.3.2004:
V rychlém sledu jsem absolvoval dvě schůze. Na první jsme ladili detaily plesu, na druhé rozhazovali peníze plnými hrstni. Ta druhá mě bavila víc.
12.3.2004:
Ranní brzké vstávání, ladění papírů na ples. V jednu přesun autobusem do H.B., nácvik tančení, výzdoba. O půl čtvrté jsem se vypařil, zasedl do vedlejší restaurace na dvě pivka (zavázal jsem se, že budu řídit, tudíž to byla poslední pivka ten den). Pokecal jsem s místní nudící se výčepní (velmi sympatická paní) a vrátil se na ples. Pak už to bylo samé lítání a řešení problémů, tančil jsem dvakrát za večer. Vypil jsem pět (!) půllitrových džusů, nafouknutý jsem byl solidně. Po skončení plesu jsme předali sál a v pět hodin ráno jsem padal do postele.
13.3.2004:
Po dvou "osvěžujících" hodinách spánku mě budík velmi surovým způsobem upozornil, že na řadě je vstávání. Sbalil jsem počítač, tiskárnu a uháněl dělat rozhodčího na mariášový turnaj ke K. Celé padesátiminutové kolo jsem klimbal a pak dvacet minut mlátil data do počítače. Tři kola jsem to tak vydržel. Pak se bohužel jeden z hráčů opil tak, že nerozeznal červené od zelených a já musel zasednout na jeho místo. Kupodivu jsem vyhrával. Na konci turnaje jsem musel několika účastníkům vysvětlovat, že dvakrát dvacet je čtyřicet, pochopili až po půlhodinovém výkladu pravidel mariáše. Prostě - klasický průběh. Na zbytek dne jsme se s D.K. zahnízdili u J.H., hráli jsme mariáš a jeho žena nás obskakovala. Zlatá to žena!
14.3.2004:
Celou neděli jsem bloumal po bytě, pospával na různých místech a drancoval ledničku. Mobil jsem ani nezapínal (J.Č. promiň!), prostě výsadkový den (vysadit na celý den).
15.3.2004:
Ze všech médií nám kdekdo vyhrožuje teroristou. Zachvátila mě panika, už vidím teroristu s kufříkem napěchovaným Semtexem, jak si žádá v Afgánistánu o vízum do Čech. Po příletu si Semtex nacpe za tričko s heslem "SAVE USAMA", něco strčí i za turban, naskočí do autobusu směr Ledeč a večer se odpálí zapalovačem s nápise "VČE - Váš partner do budoucnosti" v mé oblíbené restauraci. Shodou náhod tam budu sedět i já a odnesu to. Příšerná myšlenka.
16.3.2004:
Svoboda se Snopkovou půjdou sedět za likvidaci výrobny dětských kočárků. Dobře jim tak! Svoboda mi byl nesympatický už jako ministr a Snopková vypadá jako bachařka z Dachau. Jen se mi zdá, že soud trval moc dlouho (5 let) a pokuta je nějaká nízká (škoda 6 mil., pokuta 1 mil. - možná každý). Alespoň jim zbyde na právníky.
19.3.2004:
Trochu hektický den. Hned na čtvrtou odpolední nás pozval J.K. na osvěžení chuťových pohárků na C. (slavil svátek). Přítomní nemohli pochopit, proč sedím u jednoho a téhož piva už druhou hodinu. Nemohl jsem jim vysvětlit, že večer se ohlásil D.K. na mariáš a že s ním se nevyplatí moc popíjet, protože jde o peníz (a ne malý). Před osmou přifrčel D.K. v závěsu s M.H. (to je ten starší). Odsunuli jsme se k H. a hráli mariáš. Docela jsem vyhrál. Včasný přesun do hajan.
22.3.2004:
Tak jsem se dozvěděl, že rekord doby bez jídla je 45 dnů. Rekordman sice potupně zemřel, je však zapsán v knize rekordů. Chcete-li ho někdo překonat, máte šanci. Znám některé Čechy, kteří by se svými OTP (okrasnými tukovými prstenci) vydrželi až do vánoc.
23.3.2004:
Na doporučení T.N. jsem si zhruba před dvěma týdny nainstaloval internetový prohlížeč Opera. Nejdřív jsem ho používal pouze pro kontrolu webových stránek, které jsem vytvořil. Dnes jsem měl trochu času a začal jsem surfovat pomocí něho. Z počáteční nedůvěry se vyklubalo postupné nadšení. Funkcí mnohem více než konkurent od Mrkvosoftu, vše logicky uspořádáno, o nárůstu rychlosti se raději ani nebudu zmiňovat. Zkuste si stáhnout Operu na www.opera.com, vyzkoušejte a posuďte.
Narazil jsem na zajímavého uživatele: Před dvěma roky jsem mu instaloval počítač, rozdělil jsem disky na C: a D:, céčko jsem zformátoval a nainstaloval. Disk D: jsem zformátovat zapomněl. Teď jsem se u toho počítače nachomýtnul, déčko stále nezformátované. Šťastný to uživatel, který nepostrádá polovinu kapacity svého disku.