JÁ JSEM MAAAAALÝ SLUUUŠŇÁÁÁČEK, ....JEŽEK BEZ KLECE

1.4.2004:
Po dlouhé době (asi tři měsíce) se chystám na vnitřní i vnější tunning auta. Pro neznalé - tunning je vylepšení, zkrášlení. Jinými slovy - prostě ho umeju. Přes zimu zásadně neplýtvám vodou, nic mě nedokáže vytočit tak, jako když umeju auto a po pěti kilometrech vypadá úplně stejně jako před umytím.
Jestlipak vás někdo vytočil aprílem? Já jsem si to hlídal, několik pokusů jsem odrazil a přežil všechno v pohodě.

2.4.2004:
Zase virová epidemie. Tři počítače, na každém jiný virus, na jednom počítači dokonce tři viry najednou. Ten mi dal nejvíc zabrat. Poprvé mě zklamal SYMANTEC, odkud vždycky tahám pomůcky na odstranění virů. Asi trošku zaspali, protože virus Beagle.P neznali. Ale jinak špičková podpora.

4.4.2004:
Na to, že byla neděle, jsem byl strašně pracovitý. Chytil mě nějaký amok (nebo co) a na jeden zátah jsem opravil a přeinstaloval šest počítačů. Nejdéle trvalo je rozvést a vynadat všem za hnusné zacházení s jejich elektronickými miláčky. Znovu musím apelovat na všechny, kteří vlastní počítač: Nechte si ho minimálně jednou za půl roku zkontrolovat, jestli všechno funguje a točí se tak, jak má. Jinak spláčete nad výdělkem. A nad hurikánem v peněžence.

9.4.2004:
S D.I. jsme instalovali síť u M.K. Už se z toho docela stává rutina, po hodině a půl jsme neměli co dělat.
Večer jsme zašli k H., T.N. dorazil později a značně zasmušen. Mávala s ním nějaká břišní bolest. Stres je hrozná sviňa!

10.4.2004:
Dostal jsem dost zmatenou SMS z neznámého čísla (asi se někdo spletl). Vyplývalo z ní, že autorka leží nahá v Plzni na posteli a čeká, až za ní přijedu. Milá neznámá! Při mém věku a sobotní siestě by mě z ležaté polohy na kanapi nedostala ani informace, že ležíš před mým bytem na chodbě!

11.4.2004:
Už jste někdy zkoušeli kompletně překopírovat obsah pevného disku ze starého do nového počítače (včetně systému) a pak nový počítač spustit? Dvě hodiny pak neděláte nic jiného, než instalujete nový HW. Je to sice vražedná práce, ale je to asi jediná možnost, jak se vyhnout reinstalaci všech programů. Už jsem to vyzkoušel několikrát, funguje to. Pozn.: Musíte nový počítač zaktivovat systémovou disketou a příkazem SYS ze starého počítače.

12.4.2004:
Už od rána mě koledníci každých deset minut budili zvoněním u dveří. Až do deseti hodin jsem to vydržel, pak jsem naštvaně vstal a šel pracovat mimo domov. Ve čtyři odpoledne jsem se vrhnul na výše zmíněný jarní tunning auta. Nejdřív jsem vyházel z vnitřního prostoru zbytky sušenek, bonbóny, kousky čokolády, atd. Ze vzniklé hromádky by se v pohodě najedla rota hodně hladových vojáků. Pak jsem do krabice naházel počítačové díly (zjistil jsem, že je to skoro kompletní počítač). Následovaly papíry (sakra, to všechno jsem měl zařídit?). Závěr už byl jednoduchý - vymetl jsem celou popelnici prachu, kamínků a bordelu (dámy prominou). S venkovní plochou to bylo výrazně lehčí - nejdřív jsem omlátil vrstvu slepeného prachu (hele, to auto je modré!!!), pošmrdlal namočeným Krakonošovým košťátkem a bylo hotovo. Zase na rok pokoj.

14.4.2004:
Konečně se vyřešil problém s pokutou za odtažené auto na podzim loňského roku. Po spoustě telefonování, posílání dopisů, několika osobních jednáních a jedné protekční intervenci jsem se propracoval k policistovi, který mi měl vyměřit pokutu. Vysvětlil jsem mu situaci, již utracené peníze a inteligenci pražských policistů a na jeho pobídku jsem navrhl přiměřený trest: káravý otcovský pohled. To mi neprošlo, policista mě potrestal káravým otcovským pohledem a stokorunovou pokutou (menší bločky už asi neexistují). Zaplatil jsem a svatosvatě slíbil, že už nikdy nebudu v Praze parkovat. Tímto děkuji policii v H.B. a také jedné roztomilé dušičce, která mi výrazně pomohla můj problém vyřešit. Veřejně slibuji, že se této dušičce při nejbližší příležitosti tekutě odměním.

19.4.2004:
Byl jsem svědkem přesného zaměřování pracovníků VAKu (Vodovody a kanalizace). Tři chlapíci čučeli do plánů, pak se shodli na tom, že je třeba udělat díru 11,4 m od horního rohu gymnázia a 5,3 m od rohu protější budovy. Pak ten nejdůležitější (neměl montérky) příslušné vzdálenosti odkrokoval, podpatkem udělal kříž a zavelel: "Tady!". Už se nedivím, že VAK musí každou chvíli něco překopávat a předělávat.

20.4.2004:
Postihly mne zdravotní problémy projevující se zajímavými efekty zrakovými, řečovými a stabilizačními. Půl hodiny nato jsem se shodou okolností ocitl v nemocnici v H.B. Celou noc mě pak každou chvíli nějaká necita píchala injekcí pod záda. Pořád mě budily, někam vozily a nechápaly, že chci spát. Nakonec jsem musel jedné podivínce zdrhnout z vozíku, aby jim to došlo. Nebýt ochrnutého astmatického chroptícího kardiaka na protější posteli, proběhl by zbytek noci v pohodě.

21.4.2004:
S průzkumnickými záměry jsem se potuloval po nemocnici, nakukoval do všech možných koutů, prostě čumenda. Tam, kde mě vyrazili, tam už mě nikdy neuvidí! Občas jsem zdrhnul ven do parčíku a pokuřoval na lavičce. Několikrát mě nějaký doktor nebo sestřička nemohli najít, prý jsem dokonce zmeškal i nějakou návštěvu s prapodivným jménem "Vizita". Asi jsem jim tam vnesl trochu chaosu.

22.4.2004:
Propustili mě z nemocnice (spíš by se hodilo slovo "vyhodili"). Když jsem za sebou zavíral, slyšel jsem několik spadnutých srdečních kamenů. Naházel jsem do batohu léky a vyrazil k domovu. Ani erární pyžamo jsem si nevzal. Nelíbilo se mi.

23. - 30.4.2004:
Po zbytek měsíce jsem byl na zdravotní pauze. Konal jsem dlouhé procházky (ve vyhrazené době), pracoval jsem pomálu a věčně koukal na televizi. Párkrát jsem byl v H.B. na nějakých vyšetřeních. Pořád mě strkali pod nějaké bzučící a točící se přístroje (heč, mám doma na rentgenu velikosti A3 spoustu malých mozečků - mých!), patlali na mě nějaké svinstvo a pak po mě šmejdili Geiger-Müllerem (to není chlap ani víno, to je sonda, i když tvarově taky zajímavá), taky si kdejaký doktor ze mě odčepoval trochu krve, snad mi nějaká zbyla. Prostě - pohoda.