JEŽEK BEZ KLECE
3.11.2007:
Slavím narozeniny. Dvacetiny. Podruhý. Všichni mi říkají
s prapodivným výrazem, že vypadám dobře a při podávání ruky mi nenápadně měří
tep. Jestli vypadám tak, jak se cítím, tak to musí být síla. Dostal jsem
externí disk (půl roku jsem vyvíjel nátlak na příbuzné, jinak bych dostal
něco, co nechci). Konečně mám něco, kam můžu dávat data a co se vejde do kapsy.
9.11.2007:
Tak máme na baráku hotovou střechu (myslím tím
Haškovku). Takhle obludný barák pokrývat krytinou není sranda. Sedmdesát
metrů na délku, deset na šířku, to už je pěkný počet tašek. Takže až jednou
vjedete k nám do ulice a budete si říkat, který debil na jednom baráku
vybral hnědou střechu, když ostatní mají červenou, tak to jsem byl já.
10.11.2007:
Vykutal jsem obrovskou díru do stěny, pak jsem byl
líný to zaházet betonem, použil jsem v životě poprvé pěnu. Na dotaz mého
otce, zda to s pěnou umím, jsem vrhl opovržlivý pohled a jal se studovat
návod. Vše jasné, nasadit foukací trubičku, otočit vzhůru nohama a foukat.
To by zvládl i blbec. Bohužel v návodu nebylo, že ta zatrolená pěna zvětšuje
svůj objem až po nafoukání a nějakém čase. Nafoukal jsem tam skoro celou
pikslu zároveň se stěnou a pak už jsem si připadal jako v pohádce "Hrnečku vař!".
Ze stěny začal lézt bubák velikosti hrocha a nešel vrátit zpátky, i když jsem se
fakt snažil. Když umřel a nezvětšoval se, uřezal jsem mu přebytečné končetiny
pilkou a tvářil jsem se jako světec. Když si otec přišel pro pikslu a divil
se, že je prázdná, pohaněl jsem výrobce, že za ty prachy dává do výrobku tak
málo náplně. Společně jsme si zanadávali a byl klid.
11.11.2007:
V Ledči se stavil nejvyšší zelený šéf M.B. a sezval
si sympatizanty na pokec. Já (ač nestraník) jsem byl také účasten a asi hodinu
jsme kuli pikle. Jelikož si M.B. přivezl s sebou ještě jednu poslankyni a jednu
ministryni, bylo o čem pobreptat. Na závěr hromadné foto, M.B. zatáhl útratu
a jelo se domů.
12.11.2007:
Můj nejvyšší šéf R.N. končí, pádí do předčasného důchodu.
Začne se vybírat ředitel nový, bude to za těch pár let už můj pátý. Během oběda
kolegové ajťáci vyzvídali, kdo že se od nás na ředitele přihlásí, špicovali uši
jako rys ostrovid. Podal jsem jim jednu zaručenou informaci, že já to nebudu.
13.11.2007:
Tak jsem si pročítal záznam projevu našeho hrdinného
starosty k Radě kraje a zaujala mne slovní vytříbenost několika vět, z nichž uvádím
jednu nejkrásnější a nejvypilovanější: Začínalo tím (usnesení, pozn. Ježka), že RZS
v Ledči nad Sázavou, Chotěboři a Žďáru nad Sázavou bude posílena na úroveň Rychlé
lékařské pomoci (RLP), pod tím byl bod, že ZZS, myslím, že ve Velkém Meziříčí a Náměšti
bude organizovat LSPP a až teprve třetím bodem bylo, že od 1.1. bude zajišťována
LSPP v kraji Vysočina prostřednictvím okresních nemocnic. Obdivuji autora
projevu za citlivé používání slovíčka "že" a odnesl jsem si z projevu poučení
do budoucnosti: Že myslím, tedy že!
14.11.2007:
Narazil jsem na stránkách Billy
v sekci zábava na špičkový počin v kulturním životě českého obyvatelstva
v podobě spořičů obrazovky. Chcete-li se opravdu báječně pobavit s červeno-žlutými
taškami Billa, nainstalujte si ho, je tam skvěle propracovaný návod. Já bych jenom
k těm taškám přihodil obrázky městeček, kde je nebo bude Billa v centru. Hádejte,
kolik jich asi bude.
15.11.2007:
A ještě jeden hrdinný literární počin
v tomto článku. Hopsala na
pružině? Kdopak je ta náruživka? Chci jí poznat, chci to vidět! Nechci to domýšlet,
ale že by nějaká s čerstvým pyšným titulem? Pokud ten článek čtete dál s vědomím,
že hopsala, dostává další děj pikantní nádech.
Když už jsem v té kritice, tak třeba
tenhle článek - řekl bych, že pohostinost se píše nějak jinak, co chtěl autor říci
"zapálením slavnostního oheň" bůh suď a i "po tmě" se mi nelíbí.
A jeden kvíz nakonec: Hledejte na poslední fotce
u tohohle článku našeho starostu! Já ho nenašel. Je několik možností:
- Přehlédl jsem ho.
- Zapomněl se u kachního prsa se zelím a bramborovým knedlíkem.
- Šel si odskočit do nedalekého lesa (viz. foto).
- Nabídli mu, aby je všechny vyfotil a on s radostí přijal.
A taky v tomhle článku si chirurg
sice zainventoval (i já si občas poinventuji, je to moje oblíbená činnost), ale prachy
žádný nedal.
17.11.2007:
Ňák mně ta krytyka cyzých chib a překlepú chitla. Na upozornění
I.D. jsem si podrobně přečetl tenhle
článek. Jaký podvečer autorka (při její inteligenci, vzdělání a titulech) čekala, že bude
16.listopadu? Říjnový? To bejvávalo u velkých socialistických revolucí! Teď už to neplatí.
7.listopadu, ale i 16.listopadu je teď podvečer vždycky listopadový. A mám takový
dojem, že i zbytek podvečerů v listopadu jsou listopadové podvečery (nechci to tvrdit
určitě, musím se optat nějakého lingvisty).
A pěkný hnus se zdařil hned na začátku -
"na potřetí" je co? "Potřetí" podle vzoru "stavení"? Od slovesa "potřout"? Jestli
autorka myslela, že se něco koná již potřikráte, měla vynechat mezeru.
A ještě jí
neklidné písmenko (pro říjnové revolucionáře - bukva) "n" dezertovalo ze slova
"spontání" do slovíčka "porozumněl" (to bych nevyčítal autorce, u nich v rodině
je písmenko "n" všeobecně neklidné).
19.11.2007:
Byl jsem u rodičů T.N., nefungovalo ADSL připojení.
Zkontroloval jsem nastavení (dostal jsem grog, kontroloval jsem to důkladně), pak jsem
si inteligentně pokecal s chlapíkem z hotline (Je ten modem zapnutý? Máte počítač?
Je zapnutý? Ta kontrolka bliká - to není normální!). Pak jako obvykle prohlásil,
že to předává technikům a že se mi ozvou. Láry fáry! Pak jsem s rodiči T.N. mudroval
o životě, o nezdárnosti T.N., ředitelování, starostování, podnikání, stěhování,
řemeslnících nad takovou placatou vysokou zelenou láhví se žlutou etiketou a spoustou
bylinek uvnitř. Když se hladina láhve začala nebezpečně blížit k etiketě, zbaběle
jsem prchnul. Zastavil jsem se ještě za P.F. a J.D. naředit bylinky zrzavými bublinkami
a probrat některá zákoutí místní politiky.
20.11.2007:
V pět ráno jsem vyrážel směr "matka měst". Řízení mi takhle
po ránu nešlo, furt na mě nějací vandráci v silných autech troubili a budili mě ze spánku.
Po zaparkování jsem koupil denní tisk, pokecal s bezdomovcem o finančních problémech
sociálně slabých skupin, odmítl jsem mu dát kousnout z bagety a v takovém hnusném obchoďáku
z dob Husákových jsem sháněl taštičku na můj nový externí disk. Měli houby. Dokonce
si tam jeden sekuritátník myslel, že tam ten externí disk kradu (strkal jsem ho totiž
do všech taštiček na poměření velikosti a pak jsem ho strčil do kapsy). Vysvětlili jsme
si situaci, omluvil se a dokonce nabízel kafe z automatu. Popřál jsem mu úspěšný
chytací den a přesunul se do oddělení hraček, neb mě tam chytá nostalgie. Pak jsem seděl
v promrzlé čekárně, četl noviny a poslouchal hysterické výlevy pacientů a pacientek (ty
převládaly). Na závěr dne jsem si udělal radost a koupil jsem si elektrický pidišroubováček,
jsem totiž už líný točit rukou a šroubovat manuálně. Šroubováček má dokonce světýlko,
které svítí tam, kde šroubujete (kdo jste někdy něco montoval do šerých útrob počítače
víte, jakou to má výhodu) a dvě kontrolky, které i laikovi řeknou, jestli zašroubovává
nebo vyšroubovává. Večer jsem šroubovákem vrčel na Fífu, vůbec se mu to nelíbilo a
zbytek dne se mnou nemluvil.
21.11.2007:
Zase jsem si přečetl v jakémsi tisku, že kdo si nevymění
řidičák co nejdříve, nebude po Novém roce jezdit nebo dostane pokutu jako hrom
a přijde o 250 bodů na místě a dalších 1000 bodů v přestupkovém řízení. Jelikož
i já patřím k těm chuligánům, kteří vlastní průkaz řidičský ve formě růžovoučké
knížečky s nečitelným textem a ztraceným kupónem, budu s tím muset něco udělat.
Starý řidičák se mi ale bude opouštět těžko, používám ho totiž jako peněženku.
Získání nového průkazu je těžký a složitý problém, jehož řešení má několik fází:
1. Zajít k mé oblíbené holičce a nechat si odrbat hlavu tak, aby se vlasy vešly na fotku.
U holičky jsem oblíben, jednou jsem jí čuměl do výstřihu na řetízek s autíčkem
a pochválil jsem jí parkoviště.
2. Oholit se, pokud někde najdu žiletky, už jsem je dlouho nepoužíval.
3. Nechat se vyfotit, což znamená nácvik upřímného televizního úsměvu,
fixace svalů a úprk k fotografovi, současné nezvládnutí činností "nemrkat", "nehejbat",
"usmívat" najednou. Výsledkem je vždy fotografie, kde zobrazený připomíná příslušníka
gestapa po lobotomii.
4. Zájezd do S., vyzvednutí formuláře, jeho vyplnění a odevzdání s příslušným kolkem.
Pokud mi tam někdo nepomůže, zase všechno vyplním blbě (pohlaví - mám, stav - střízlivý,
narozen - ano, ...).
Pak možná dostanu nový řidičák. Jestli by nebylo možná lepší, kdybych si najal řidiče.
Neznáte někoho, kdo by pracoval za byt a stravu?
24.11.2007:
Tuhle sobotu si policisté přišli na naší radnici pro jakési
individuum těsně před jeho vlastním svatebním obřadem. Starosta popisuje v tomto článku svým vlastním
neotřelým způsobem. Hned se vyrojily dotazy, kdože to byl, proč ho zatkli atd.
Nic zvláštního se neděje, "Ježek bez klece" ví. Vězte, že ono individuum před časem napsalo
několik dotazů a článků na ledečský web (teď už je nenajdete, starostlivý starosta
smazal) - od toho to celostátní pátrání a před obřadem popíjel rum z Kauflandu
a ne z Billy - od toho ta policie a klepeta.
25.11.2007:
Do Bratislavy slavnostně přičoudilo Pendolíno, ze střechy
lokotky mu šel černý kouř. Poruchám Pendolína se už asi nikdo nesměje, mě na tom zaujala
reakce mluvčího Českých drah: "Příčinou byl zkrat v odporníku, kde se maří energie
vznikající při brzdění". Slovo "odporník" je moc pěkné, budu ho používat v politice
a pojem "energie se maří" na mě dýchl dávnými časy a určitě je hezčí než dnešní
odborné pojmy pro totéž.
Brousil jsem takový hnusný parkety, nejdřív jsem po nich
brmblal velkým těžkým, hlučným a odporným strojem, pak v zákleku jeho menším
bratříčkem. Celé to budu muset dorazit růčo. Nevíte nějakou metodu, jak dočista dobrousit
parkety a moc se u toho nenadřít? Hilfe a to tak, že rychle! Kdo mi poradí, může
si se mnou taky pobrousit!
26.11.2007:
Dělal jsem si pořádek ve svém fotoarchívu a narazil jsem tam
na opravdové majstrštyky, musím se o ně s vámi podělit.
První svěží dílko vzniklo
tak, že mě dcerka požádala, jestli bych jí neudělal foto jejího dlouho tvořeného
a pekelně drahého účesu (důvod - taneční). Chtěla foto s velkým detailem. Foto jsem
vyrobil, dcerka účes rozmotala, upravila se do normálna a hnala se k foťáku s cílem
poslat foto kámoškám. Opravdu vůbec nevím, proč mě chtěla za tenhle
opravdu detailní záběr zmlátit.
Druhé foto je z hor, kdy mě zaujala
cedule u vleku "Zákaz vjezdu pedofilům a Kulínskému".
A třetí foto je ze stejných hor, kdy jsme šli vyhrabat auta ze sněhu a jeden majitel
auta byl k jeho smůle na procházce. Podívejte, co se z nevinného
ometání sněhu stalo během dvaceti minut a v co se to zvrhlo.
28.11.2007:
Koná se další, tentokrát přeložené (starosta nestíhal)
zasedání zastupitelstva. Poněkud oficiálnější hodnocení si můžete zanedlouho
přečíst na www.szl.cz, tady jenom pár postřehů.
Místostarosta a zastupitel P.P. slavili narozeniny, dostali jsme tudíž od nich
chlebíček a pár zákusků (to jako vysvětlení pro veřejnost, která si určitě myslela,
že debužírujeme za obecní prachy). Hned na začátku vyděsil J.D. starostu tím, že se
přihlásil při schvalování programu (starosta se asi domníval, že bude J.D. vyžadovat
bod o odvolání starostenské maličkosti). Přitom šlo pouze o přehození jednoho bodu
na začátek programu.
Pak jsem se se starostou hádal při bodu o prodloužení
termínu smlouvy s Billou (už dva roky nás vodí za nos). Marketuchtiví spoluobčané
netuší, že když teď město sepíše smlovu s Billou o koupi pozemků, termín pro postavení
marketu je dva roky od podpisu smlouvy. Podle mého mínění si pytlíky na led v Bille
nekoupíme minimálně ještě dvoje vánoce. Starosta přitom nutil zastupitele, aby
odhlasovali prodloužení smlouvy, kterou část z nich nečetla (já jsem ji do ruky dostal
5 hodin před zasedáním a to jsem se musel hodně dlouho snažit), zároveň se tak
odhlasoval dodatek smlouvy, který starosta nedal z ruky a zastupitelé ho prý
dostanou k nakouknutí příště. Moc pěkné.
Téměř na závěr jsme se ještě jednou
chytli kvůli webovým stránkám, zpochybnil jsem technologickou a informační kvalitu,
počítání přístupů a kvalitu článků majoritního přispěvatele. Technologická kvalita
není na první pohled vidět, v průmyslové revoluci bych ji přirovnal k úžasu prvního
mašinfíry, který hodil lopatu koksu do parní lokomotivy. Pokud se týká společenského
a pracovního režimu starostenské rodiny, pak jsou ledečské stránky na vrcholu
informačního toku. Zbytek důležitých informací není nutné zveřejňovat, zbytečně
by zatěžovaly hlavinky občanů a některým by mohl začít vrtat v kebuli červíček
volebního neúspěchu. A co se týká přístupů - jestli mají ledečské stránky téměř
milion unikátních přístupů za tři roky, proč se neobjevují v top ten statistikách?
Tady je asi něco špatně (téměř tisíc lidí denně se mi fakt zdá divné). Tisíc neunikátních
(opakovaných) přístupů
denně bych pochopil, když starostův prohlížeč dělá dvě sta (pravidelná kontrola
a mazání je třeba). A kvalitu článků jsem hodnotil výše.
A ještě jedna poznámka
nakonec: M.P. mi psal, že počítal až do bodu 12 programu, kolikrát mě nechal
starosta dokončit myšlenku bez skákání do řeči. Došel k závratnému číslu 0. Z toho
je vidět kultura jednání. Myslím, že podobná nula by byla napočítána i u ostatních
přítomných v jednací místnosti.
29.11.2007:
Ještě jsem si z včerejšího jednání vzpomněl na jednu
perličku - při hádání o počítání přístupů mě s obvyklým úsměvem starosta oznámil,
že moje stránky nečte. Dokonce ho to tak pobavilo, že si povolil knoflík u saka.
To je dobře, že nečte, mohlo by se mu přítížit. Tyhle stránky jsou určeny jiným
čtenářům, jiné kategorii lidí s jiným žebříčkem hodnot. Kdybyste sem, pane starosto,
přece jenom zabloudil, pak tím samozřejmě myslím nižší kategorii lidí, než jste Vy
(nevyzrálé přiblblé jedince neschopné samostatného života, živořící na okraji
společnosti - tak se to myslím tehdy říkalo) a žebříček hodnot počínající mamonem
a hrabivostí. Pro ostatní - však my víme své.
30.11.2007:
Až do večera jsem psal lekce chemie pro výuku. Mám totiž
takovou mánii převést celou středoškolskou výuku chemie na náš web, doplnit ji
obrázky, videoklipy a odkazy a pomocí tohohle maglajzu učit. Řeknu to jednoduše-
jsem líný psát cokoli na tabuli, nechci být zaplácán od křídy nebo fixu, raději
to budu promítat na plátno. Jestli máte trošku pojem o chemii, pak vám musí být
jasné, že jsem byl k večeru z těch dolních a horních indexů docela paf (Jsem taky
líný psát makra, nenapsal byste mi někdo makro do Wordu, které by v chemických
sloučeninách fouklo všechna čísla jako dolní indexy?). Ještě že mě v hluboké noci
vytáhl P.Č. na pivko, jinak bych zblbnul. Pobyli jsme jenom chvilku, zítra bude
náročný den.