JEŽEK BEZ KLECE

1.10.2002:
Potkal jsem M.Š., nesla v síťovce chleba (celý!) a pět rohlíků (přitom mají v rodině pouze čtyři členy). Už je mi dlouho podezřelá, žijí si nad poměry.
Náš pracovní kolektiv a zároveň i krásné město opustil navždy J.F. Už není nikoho, kdo by se opíral o zábradlí v rohu náměstí. Odešel tiše, téměř bez rozloučení. Budiž mu Humpolec lehký!

2.10.2002:
Chci upozornit ctěné čtenáře, že se T.N. ve spolupráci s dalšími jedinci chystá rozjet diskusní web na adrese www.septak.cz. Na tomto webu by měla probíhat korektní diskuze na různá témata, která se týkají Ledče i okolí. Přeji mu tímto úspěch a mnoho přispěvatelů a čtenářů. Doufám, že já také něčím přispěji do fóra.

3.10.2002:
Po téměř deseti letech jsem navštívil místní kino. Vyhlédl jsem si film MIB II. Prostředí stejné, teplota také, v našem kině čas neběží. Na filmu jsem si ověřil, že první díl kteréhokoli filmu je vždy nejlepší. Po hodině a půl jsem odcházel s otlačeným pozadím a smíšenými pocity. Byl tam se mnou i M.H. (stranivý), sebral jsem ho v restauraci u H. při koupi kuřiva.

4.10.2002:
Probíral jsem nějaký obchod s O.D. Nabídl mi cigaretku prapodivné značky. Odmítl jsem s poukazem na zavedenou značku. Poté prohlásil, že tuto krabičku nabízí již několik let a nemůže se jí zbavit. Ani se nedivím.

5.10.2002:
Instalovali jsme nějakou kabeláž ve firmě A. Novostavba, nevytopeno, sychravo. Telefoňáci se nacpali do trubek, které byly určeny mě, ve vedlejší prodejně jsme poťapali koberec hnusnými šlápotami a vyfasovali za to pokárání, kabelu bylo o pár metrů méně, no prostě sobotní idylka.

6.10.2002:
Vrchní pomocní pohůňkové v ODS si neví rady, jak se zbavit Klause. Je pravdou, že voliči se od Klause odvracejí a asi má lví podíl na prohře ODS ve volbách. Bylo by ale asi velkou naivitou myslet si, že odchodem Václava se ODS opět bleskově prodere na výsluní. Pravděpodobněji skončí v místech, kam se dostala ODA. Uvidíme.

7.10.2002:
Opět jsem navštívil za účelem odvirování počítače gynekologa L.Š. Opět plná čekárna, zaťukal jsem a srdnatě vstoupil. Nějaká vtipná ženština v čekárně za mnou sykla "Nepředbíhat", ignoroval jsem ji. Tak mě napadá: Doktor a neví si rady s virem! Co je na tý škole učili?

8.10.2002:
S mladou generací to jde z kopce. Ptal jsem se v jakési pubertální třídě, co všechno se vyrábí z nafty. Po několika trapně mlčelnivých okamžicích jsem se snažil napovědět: "Tak si vzpomeňte, co všechno se prodává u benzínové pumpy". První název výrobku, který vyletěl z hrdla snaživého jedince, byl "bageta".

9.10.2002:
Tak prý nám do 200 let vymřou blondýnky (teda ty pravé). Nějací vědci to vyzkoumali. Bez ohledu na to, že všichni, co si to v tisku přečetli, už budou dávno mrtví a nebude nikoho, kdo by si to pamatoval a ověřil, mě děsí to, že se vydávají peníze na výzkum takové blbosti. Tak ať vymřou! O to víc se prodá peroxidu.
Tak nám tu chce pan ministr Tvrdík rozmístit rakety. Prý už to nebudou ty ošklivé rakety SS 22, už to budou hodné raketky z USA na naší obranu! Ach jo, my jsme ale blbej národ. Pro změnu lezeme do zadku strýčku Samovi. Historie se opakuje. Akorát obsazení rolí je maličko jiné.

10.10.2002:
Na Primě se objevil seriál "Žena za pultem". Po předchozích vzrušených debatách na téma komunistické serály se přece jenom tato televize odhodlala. Mladší generace pravděpodobně bude toto veledílo ignorovat nebo se bude popadat smíchy za břicho. Nejstarší generace zaslzí při vzpomínce na rohlíky za dvacetník a utrousí poznámku, že tehdy bylo líp. Seriály tohoto ražení nemají velkou cenu, možná za pár desítek let, až budou patřit do kategorie "filmy pro pamětníky", je někdo ocení. Jen se děsím toho, že jednou budou dávat v TV seriály "Okres na severu", "Muž na radnici" a největší perličku "Plechová kavalérie".

11.10.2002:
Po neuvěřitelně dlouhé době jsme si byli u K. zahrát s J.M. a J.V. mariáš. Průběh mírný, žádné velké točení financí. Kvůli zítřku jsme odešli brzo do hajan.

12.10.2002:
S P.D. jsem předčasně oslavili kulaté narozeninové výročí na chatě u vleku na M. Předsunuli jsme termín kvůli počasí, před pěti lety nás trápily plískanice a nevlídno. Naivně jsme se domnívali, že v půli října nás nepohoda nepotká. Oslavy probíhaly důstojně (alespoň ze začátku), sníh začal padat až večer.

13.10.2002:
Ranní úklid, vykopání aut ze sněhu a tradá domů. Dostal jsem od své milované sestry knihu o dobrém chování pro hulváty, hned po příjezdu jsem ji začal studovat (myslím tím tu knihu, sestru budu někdy pitvat, abych zjistil, jak vlastně funguje). Asi z této knihy budu v Ježkovi častěji citovat, na úvod zaujala myšlenka "Zdvořilý muž by měl mít erekci i při souloži" a návod, jak oživit svatbu - neházet na novomanžele rýži, ale rizoto.

14.10.2002:
Při nudnějším okamžiku jsem uchopil místní noviny a jal se studovat seznam kandidátů do místních voleb. Za slabou hodinku noviny letěly do kouta. Musím opakovat svoje oblíbené heslo "Volte Losnu !!!", i když Mažňáků je na tom seznamu podstatně víc. Možná by se tam našlo celé Bratrstvo kočičí pracky.

15.10.2002:
Pomalu polehoučku mě opouští mobil. Přepíná se na schránku v nejnemožnějších okamžicích, vypíná se nezávisle na mých požadavcích, tuhne dvakrát denně. Každou chvíli čekám hlášku "Mobil způsobil neočekávanou operaci OE v modulu WOMEN.VXD na adrese BO8E:A5C6, restartujte mobil". Je to hrůza - člověk si koupí mobil a za čtyři roka aby si šel pro nový. Lítám po internetu, čtu časopisy, prostě vybírám nový model. Dilema je obrovské. Zatím mám jasno jenom v tom, že zůstanu věrný značce Čímens, prostě mi ti germáni přirostli k uchu.

16.10.2002:
Opět po roce šéf navrhuje na náklady odborů zájezd na kulturní představení, máme navrhnout, co chceme vidět. Po loňském neúspěchu mého návrhu shlédnutí sličné baletky u stříbrné tyče v podniku rodinného typu jsem letos rezignoval. Několik progresivních návrhů bych v hlavě měl, pokusil jsem se je nastínit L.T., jenom mě tak zpražila pohledem. Kdo vymyslel, že do odborů mohou vstupovat i spolupracovnice?! To by se to bez nich kulturně vyžívalo!

17.10.2002:
Krásná debata o složitosti českého jazyka s bandou mladistvých. Měl jsem vyjádřit svůj názor, zda zjednodušit, ponechat či úplně zrušit. Bohužel to asi teď už k úplné spokojenosti nevyřešíme. To měli řešit naši předkové následovně:

1. praotec Čech to neměl zapíchnout na Řípu, měl se posunout ještě trošku dál
2. když už tady zůstal, pak neměli přes celníky projít Cyril s Metúdem
3. Komenského vyřešit stejným exemplárním způsobem jako Jendu Husa

Pak bychom tady asi měli jiný (a jednodušší) jazyk.

18.10.2002:
Byli jsme se po celodenní vyčerpávající práci s A.Č. večer zrestaurovat u K. Narazili jsme na bandu starých známých, zpočátku celkem solidně řízená zábava a debata se později zvrhla v neřízené překřikování a podbízení se veselými kalíšky (T.N. spáchal nějakou zkoušku z jakéhosi nezapamatovatelného předmětu, chtěl se pochlubit). Odchod se konal až zítra.

19.10.2002:
A zase něco z knihy pro hulváty:
Orální sex se prý velmi doporučuje, je to jediný způsob, jak donutit partnera, aby držel hubu. Musí se ale u toho dodržovat dvě pravidla:
1. Nedělejte partnerovi zubama nic, co byste nedělali svým novým vodotěsným hodinkám.
2. Je žádoucí pochválit partnerovi kvantitativní proporce. Lépe to vyzní u mužů, ženu asi nenadchnete poznámkou "Ty máš ale velkou prdel!".

20.10.2002:
Navštívil jsem za účelem instalace kompjůtru J.V. v B. Tato sympatická, mladá a rozvedená (sic!) paní do telefonu říkala něco ve smyslu "Přijdeš, nainstaluješ, za pět minut jsi venku!" Při příchodu mi předala požadavky na srolovaném papírku zvící velikosti toaletního papíru. Těch pět minut trvalo tři hodiny. Zanedlouho po mně přišla má sestra a celé tři hodiny jsem poslouchal dotazy, jestli už to mám, kdy to bude hotové, jestli to umím a jestli nechci pomoci. Začal jsem chápat mentalitu sestrovrahů.

21.10.2002:
www.septak.cz byl spuštěn naostro. Čtěte občané, přispívejte, kritizujte a tak nějak všelijak se zapojte do dění v městě. Vypněte televize, zahoďte lahváče, dožvýkejte chlebíčky a věnujte se okolí (bacha na sousedku, je vilná). Své zážitky, nespokojenosti či spokojenosti si nenechávejte pro sebe (ani pro sousedku) a pošeptejte je Šepťáku. Ten se o Vaše bolístky a radůstky postará. Mámotáta hadr.

22.10.2002:
Instaloval jsem OS do PC. Lezu do setupu a bum - francouzština. Chvilku jsem zkoumal tu žabožroutštinu, hledal jsem přepnutí jazyka - nenašel. Mačkal jsem chaoticky šipky v kombinaci s entrem a najednou ejhle - restart. Po restartu už byl počítač nastaven tak, jak jsem chtěl. Holt, štěstí přeje připraveným. Příště, až budu chtít něco nastavit, zavřu oči, párkrát buchnu do klávesnice a bude to!

23.10.2002:
V novinách se hodně debatuje co s důchodcem Vaškem Havlem příští rok. Jak ho zajistit na stáří, aby náhodou nestrádal. Co když mu zbyde jenom pár šesťáků z prodeje Lucerny, skončí pak pod mostem a to by bylo nedůstojné. Poslední návrhy, které jsem zahlédl, končily po rychlém součtu někde u částky 650 000 korun českých každý měsíc natrvdo a na dlaň. Při takovém zajištění asi Venca opravdu strádat nebude. A možná mu zbyde i něco pro Dášu Veš.-Havlovou.

24.10.2002:
Účastnil jsem se školení BOZP (něco o bezpečnosti práce a ochraně zdraví). Celkem nudný průběh, na konci zpestřený testem. Opět jsem použil metodu Sazka-Sportka. Oživení přinesla až novela jakéhosi zákona, kde se praví, že kantoři na školních akcích konaných v přírodě musí kontrolovat žáky, zda je nepřepadlo klíště. Už se těším na kontrolu studentek vyšších ročníků, hned na místě jsme s J.K. propracovali metodiku kontroly (místo a čas konání, prostředí, atd.). Z finančních důvodů jsme zavrhli pouze tyto pomůcky: svíčky, šampaňské a jahody.

25.10.2002:
A zase trošku pátečního pracovního nářezu a hybaj zrestaurovat organismus. Trošku jsme podebatovali o šeptavém šutru a pokritizovali vrchního (je nějakej divnej).

26.10.2002:
Vyměňoval jsem elektroniku v jedné firmě. Všude bordel (pardon za to slovo, jiné by nevystihlo situaci lépe). Po deseti minutách se můj světlý trikot změnil na nedefinovaný zašedlý. Je super, když pro prach uvnitř počítače nemůžete najít procesor. Vynesl jsem PC ven a neprozřetelně jsem do něj foukl. Oblak prachu, který jsem vyrobil, by mi záviděla kdejaká sopka. Ještě že si toho nevšimli hasiči. Vykašlal jsem se z oblaku a vysavač makal na plný výkon. A tak mě napadá: Čistíte si svůj milovaný počítač každý rok alespoň jednou? Jestli ne, tak se vám to šeredně vymstí!

27.10.2002:
Vylákal mě P.M. do T. Jako Jezinky mi sliboval mariáš do pozdních ranních hodin. Netušil, že poťouchlý vítr přeruší vedení elektronů do Edisonova vynálezu již před půlnocí. Svíček nemaje, alespoň jsme se dobře vyspali.

28.10.2002:
Svátek. Státnost. Vlajky. Volno. Stejně jde naše státnost do p...

29.10.2002:
Jelikož mi již skoro definitivně chcípnul mobil, vydal jsem se do matičky měst koupit nový. Moji naivní ideu, že se po krámech válejí hromady telefonů a prodavači se je snaží natlačit kolemjdoucím, mi vyvrátili hned v první prodejně: Máte? Ne. A budete mít? Nevim. Nashledanou. Sbohem. A tak se to opakovalo asi desetkrát v různých částech města. Koupili jsme si se synkem alespoň nějaké komiksy a prchli směr domov.

30.10.2002:
Musel jsem nějak nairitovat mobilního boha. Nejen že mobil umírá a píše poslední vůli, dokonce mi zkolabovala napájecí šnůra do auta. Všechny drátky, které se předtím zasouvaly do mobilu a celkem pracovitě ho napájely, se zbaběle a poťouchle zasunuly dovnitř a ne a ne vylézt. Lákal jsem je ven na všechno možné, začal jsem je pak přemlouvat ostrou jehlou. Tři z nich se nechaly přemluvit, jeden odolal. Budu musel kablík zahodit. Čím jsem si to zasloužil?!

31.10.2002:
Obrátila se na mne jedna starší přistěhovalá paní s dotazem, koho prý má volit, když nikoho nezná. Vyžadovala charakteristiku všech 75 kandidátů do místního zastupitelstva. Po delším zdráhání jsem se podvolil a jal se charakterizovat mě známé kandidáty. Tolik sprostých slov jsem nikdy v životě nepoužil.