JEŽEK BEZ KLECE

1.4.2003:
Výlet s dcerkou do P. Nejdřív jsme se exkurzovali 2,5 hodiny po Hradu (brblal jsem, že mě bolí nožičky). Pak návštěva 3D kina, při začátku se v řadě nad námi pohybovala korpulentní dáma, která všem v řadě pod sebou omlátila svou rozměrnou kabelku hlavu, já dostal taky. Dávali dinosaury, technologie úžasná, příběh slaboduchý. Cenil jsem zuby na dcerku ještě hodinu. Chvilka korzovačky po městě a pak šup do divadla. Seděl jsem v první řadě, líbilo se mi to až na začátek, kdy po mě Dejdar plivnul vodu (hrál vodníka).

2.4.2003:
Plné rádio a noviny toho, že se nějaká bývalá Miss nechala vyfotit pro erotický časopis a dostala za to 5 melounů. No a? Drtivá většina obyvatel Česka by to udělala za setinu téhle částky. Když má někdo štěstí, že zrovna narostl podle současných norem krásy, tak ať toho využívá. Jen mě mrzí, že já bych dostal tak pětikorunu.

3.4.2003:
Feministky už nevědí, co roupama. Nějaká agentura vyhlásila soutěž, která se má týkat menstruace. Cituji: "Zájemci mohou téma pojmout libovolně, například vytvořit obraz, koláž či plastiku, napsat esej nebo připravit pohybové a hudební představení." Už teď se děsím toho, co bude na plastice nebo koláži a co všechno bude předvedeno v pohybovém představení.

4.4.2003:
Pořád se mluví o vysoké míře nezaměstnanosti, straší se smrtelnou hranicí 10%. Strašně by mě zajímalo, kolik lidí z těch deseti procent opravdu chce pracovat a kolik z nich si jenom chodí pro peníze na úřady beze snahy si nějaké zaměstnání sehnat. Určitě by to byla zajímavá čísla. Pokud se Češi nenaučí stěhovat nebo dojíždět za prací, nezaměstnaných bude hejno.

5.4.2003:
Opět jsem si dobře popovídal s matkou stylem "příchod, první její věta, spánek, 2 hodiny prodleva, probuzení, poslední její věta, rozloučení, odchod". Projevil se u ní akutní ženský syndrom "nevykecanosti". Budu se muset příště snažit, abych vypadal jako pozorný synáček. Sirky do očí.

6.4.2003:
Sváděl jsem celoodpolední těžký boj s kuchyňský přístrojem, který myje nádobí (první překvapení bylo, že něco takového v kuchyni máme). Tekla z něj voda, i když teoreticky tam žádná být neměla. Zkoumal jsem systém přívodů a odvodů kapalin, složitým systémem parciálních diferenciálních rovnic třetího řádu jsem zjistil, že stačí takovou malou trubičku ohnout nahoru a je vyřešeno. Po vyřešení této zapeklité situace jsem byl okolím vyhodnocen tak, že řešením takové blbosti jsem se nemusel párat celé odpoledne a mohl jsem tu trubičku ohnout nahoru hned. Člověk se nezavděčí. Uklidil jsem se do firmy A., tam mi do práce nikdo nekecal a dařilo se mi všechno, na co jsem sáhnul.

7.4.2003:
Mám pro vás dvě technické hádanky:

1.Když otevřete funkční ledničku dokořán, mohou nastat tři varianty:

1. Místnost se ochlazuje
2. Místnost se otepluje
3. V místnosti zůstává stejná teplota

Co je správně? Správně je varianta, kdy se místnost ohřívá - ohřívá se o elektrickou energii, která se přemění v teplo vzadu v ledničce.

2.Kdy musí motor výtahu nejvíc pracovat? Mohou nastat čtyři varianty:

1. Když jede plný nahoru
2. Když jede prázdný nahoru
3. Když jede plný dolů
4. Když jede prázdný dolů

Motor výtahu nejvíc maká, když jede prázdný dolů. Je totiž vyvažován závažím, které je stejně těžké jako plný výtah a motor musí to závaží vytáhnout nahoru.

8.4.2003:
A něco pro kuřáky: Podle vědeckých výzkumů se u silných kuřáků zmenšuje pravděpodobnost postižení Parkinsonovou nemocí až o 60%. Takže milí silní kuřáci - nepostihne Vás Parkinson, zato umřete na rakovinu plic.
A ještě jeden výsledek průzkumu - čím víc kouří žena i muž, tím pravděpodobněji se jim narodí holčička. Nekuřákům se častěji rodí chlapečci.

9.4.2003:
V Americe se ptali obyvatel, bez kterého předmětu by si nedokázali představit život. Na pátém až druhém místě byl mobil, televize, mikrovlnka a ještě něco. A který předmět vyhrál? Kartáček na zuby! Elektronika veškerá žádná, starý dobrý ruční pohon. Jakpak by asi náš chlupatý přítel dopadl v Česku? Ani se to snad nechci dozvědět.

11.4.2003:
Byli jsme se podívat s T.N. a P.F. v místní synagoze na výstavku informací o zhůvěřilostech komunismu na Vysočině. Pobyli jsme něco přes hodinu, prohlédli podrobně vystavené, příjemně popovídali s paní o výstavku se starající (pustila nás dokonce na ochoz, podrobně jsme stavbu prozkoumali). Musím se přiznat, že jsem byl v synagoze poprvé, o to silnější kulturní zážitek to byl. Město zde investovalo nemalé peníze, budiž mu za to dík. Přeji panu Plevovi více návštěvníků a zdařilých akcí. Více informací na Šepťáku.

12.4.2003:
Pral jsem se pro změnu s pračkou. Poťouchle na mě blikala oranžovým světýlkem, plivala po mně vodu a tvářila se zarputile. Rozhodl jsem se, že jí přesunu do zasloužilého skládkového důchodu a najdu jí nástupkyni mladší, výkonější a přítulnou.

13.4.2003:
Rozhodl jsem se, že po strašně dlouhé době vyčistím pracovní počítač. Během celého odpoledne jsem vypálil 20 záložních CD, vymazal asi 20 GB dat a souborů, odinstaloval asi 40 programů a zkrátil registry na polovinu. Počítači se očividně ulevilo, běží teď jako junák. Přestal vyvádět, zklidnil se, dospěl. Už ho zase mám rád.

14.4.2003:
Zase jedna náročná pracovní akce. Spousta starání, běhání a mlácení do počítače, mělo to celé ale také jednu světlou stránku: Návštěvnost www.glns.cz trhala rekordy, během dne zhruba 200 unikátních přístupů!

20.4.2003:
Když Evropský parlament přizval kandidátské země, mohli všichni hovořit ve své rodné řeči, překladatelé byli k dispozici. Všichni tuto možnost využili, pouze Češi mluvili anglicky. Nehrbíme se moc?

21.4.2003:
Chtěl jsem se vyhnout velikonočnímu řádění, hned ráno jsem šel tvořit papíry. Nějak mě to chytlo, vyřídil jsem veškeré resty už před polednem. Odpoledne jsem byl odsunut na pouť do K.H. Zatím co se potomci ostřeďovali, já se nudil a pozoroval cvrkot. Přemrštěné ceny, spousta šuntu, prostě pouť. Koukal jsem se u jednoho stánku na výměnné kryty k mobilům, prohlížel jsem si jeden s DELFÍNEM. Hned ke mně přifrčel šikmooký spoluobčan a noblesní češtinou mi pochleboval, že jsem si vybral dobře, že mobil s DALMATÍNEM je parádní. Podebatoval jsem s ním, udělal mu guláš v názvosloví živočišné říše a s pocitem dobře odvedené práce jsem odfrčel. Kryt jsem samozřejmě nekoupil. Možná tam šikmé oči stojí s otevřenou papulou doteď.

22.4.2003:
Byl jsem se kajícně na berňáku přiznat k placení Mehrwerksteuer. Koupil jsem si od slečny v poklaně potvrzení, Koukala na mě dost divně (asi jsem jediný, kdo na tento úřad přinesl letos peníze).
Večer jsem válčil s poťochlým souborem aa.db. Klel jsem u toho hrozně sprostě, červenal se i Klaus na zdi v místnosti vedle. Souboj nakonec skončil zalouženou remízou.

23.4.2003:
Tomu našemu skvělého ministrovi zahraničí už nadobro přeskočilo. Příznaky luxovské duševní choroby se u něj projevovaly už dlouho, teď však nemoc propukla naplno. Blábolí nesmysly, napadá kdekoho, on je nejchytřejší a nejinformovanější. Bohužel jeho pidistranu Špidla potřebuje, proto bude mlít páté přes deváté ještě nějaký čas. Jestlipak si voliči socdemáků představovali takovou vládu? Jestli jo, tak je lituju.

24.4.2003:
Ladili jsme s M.H. třídenní vodácký sjezd kousku Vltavy. Složení jezdců bude standartní, musíme akorát zakázat D.K. vymlaskoty. Jsem na to zvědav, těším se jako malý kluk.

26.4.2003:
Vytáhl jsem po zimě všechna kola ze sklepa, celé dopoledne jsem mazal, utahoval, povoloval, měnil a nafukoval. Poté jsem svoje kolo otestoval (dojel jsem na konec ulice a zpátky - nic se nemá přehánět) a zastrčil ho zpátky. V létě bude hromadný sjezd sázavské cyklotrasy, už sbírám zájemce.

28.4.2003:
Návštěva u L.F. (to je moje osobní příbuzná zubařka). Něžně mi pošťouchala a povrtala zubní nervy, naházela do dutiny ústní něco stavebního materiálu a vcelku brzo propustila. Při odchodu mi strčila do ruky malý lísteček, byl na něm datum další návštěvy. Koukám na něj - a sakra! Za 14 dní. Spustila na mě vodopád cizích slov, rozuměl jsem pouze slovům "extrakce" a "šestka vpravo nahoře". Předpokládám, že mě nečeká nic příjemného. Ale třeba jsem se přeslechl. Třeba říkala "extra akce" a mluvila o nějaké oslavě a tou číslicí myslela třeba číslo sedadla.

30.4.2003:
Obvyklé "čarodějné" posezení v B. Opékání masa, popíjení piva, žvanění. Fotil jsem, co to šlo, všichni už byli mírně nairitovaní za záblesků. Záludně jsem blýskal v nečekané chvíli, některé fotky se vyloženě povedly. Za neúspěch považuji to, že se mi nepodařilo vyfotit příchozí policisty. Zbaběle se schovávali.