JEŽEK BEZ KLECE

1.5.2003:
Už předchozí den večer mi byl podezřelý jeden účastník, který vypil prvních pět piv skoro na jeden zátah a pořád natahoval ruku s prázdným půllitrem po kolemjdoucích, prý ať mu natočí další. Když jsem ráno vstal, všímal jsem si ho víc. Pil pivo stejným způsobem, pouze trochu rychleji. Než jsem si orožnil nějaké maso a vyrazil směr domov, měl jich v sobě dvouciferný počet. Prý tempo vydržel až do večera, když došel sud, vytáhl z kapsy láhev rumu a spokojeně ji vypil.

2.5.2003:
Využili jsme s A.Č. cestu o H.B. a vyrazili na bowling. Už předem jsem oznámil, že moje rameno vydrží pouze dvě hry, pak zahájí několikahodinovou výstražnou stávku. Trefil jsem se skoro přesně. Večer jsme pohráli mariáš a celý tento den jsme završili kulečníkem.

3.5.2003:
Vyrazili jsme s A.Č. do M. za M.H. Dostali jsem úkol - cestou dopravit na M. flašku slivovice. Dopravili jsme a za odměnu vyfasovali kousek opečeného čuníka. Při konzumaci jsem si přítomný olej vylil na sebe, takže do M. jsem dorazil s velmi zanedbaným zevnějškem. M.H. do mě vpravil jednoho drsoně, čímž mi rozhodil metabolismus tak již nabořený. Večer jsem si místo spánku do pozdních ranních hodin hrál s parádní hračkou - ASUS Aspire 1601.

4.5.2003:
Neuvěřitelně úspěšná neděle. Podařilo se mi spravit dva počítače, nad kterými jsem si lámal hlavu už měsíc. Po tomto úspěchu jsem vyřizoval papíry, také mi to docela šlo od ruky. Čekal jsem, co mi zkazí náladu a (světe, div se) nic se nepřihodilo.

5.5.2003:
Při koukání na hokej se slovanskými slovenskými bratry mi M.H. prozradil, že mě vyřadilo Informační středisko ze své brožury s přehledem všech podnikajících lidí a firem v Ledči. Mohlo nastat několik variant:

a) zapomněli na mě (divné, když už jsem tam jednou byl)
b) myslí si, že už nepodnikám (kdo jim to nakukal?)
c) je to malý trest za to, že jsem o vrchním trafikantovi F.P. napsal oslavný článek na Šepťák.

Hádejte! Která varianta je správně?

Vzkaz pro IS: Mám z toho šeredně rozhozenou psychiku, hrozně jsem si to vzal k srdci, koupil jsem si konopný provaz a hledám si hezkou větev na náměstí. Až se budu houpat, všimněte si cedule, připíchnuté na mé hrudi, s nápisem "Nová ledečská dominanta".

6.5.2003:
Při hokejovém utkání Česko-Slovensko mě zaujal nápad jednoho přihlížejícího. Navrhl, aby po remíze nehráli místo hymny vítěze znělku šampionátu, ale aby místo toho pustili nejdřív českou hymnu a pak (po malé pauze) slovenskou hymnu. Zase by po nějaké době zazněla celá československá hymna. A moravští junáci by se slzou v oku zavzpomínali na svou pauzu.

7.5.2003:
Nejmenovaný student na mně vyžadoval, abych výuku ukončil o něco dříve, prý "svátek práce". Sakra, co je v tom dějepise učí? Oslava konce války jim nic neříká. Hlavně, že je volno!

9.5.2003:
Po shlédnutí prohraného hokejového zápasu (to jsme ale dostali na hýždě, co?!) jsme se s J.M. přesunuli do L. na trochu mariáše. Večer se z mého hlediska moc nevyvedl, v brzkých ranních hodinách jsem se dopravil domů.

11.5.2003:
Pracoval jsem v E. Navštívila mne při největším pracovním vypětí E.P. Nejdřív žvanila do práce (neděláš to náhodou blbě?), pak pokritizovala zevnějšek (jů, ty máš šedivý vlas!), pochlubila se novým mobilem a odkráčela středem pryč (tady mě to nebaví, jedu do Prahy!). V depresi jsem svou práci dokončil a odjel předkovi předat květinu ke Dni matek.

12.5.2003:
Opět menší bitvička s L.F. (moje nejoblíbenější osobní zubařka). S tou extrakcí to myslela vážně. Prý si přece nenechám v hubě tak ošklivý zub. Neprozřetelně prozradila, že se to nemusí trhat hned, klidně až za několik měsíců. Ihned jsem odložil kradení zubů na neurčito a otevřel jsem na ní papulu až po několikerém slibu, že se mu bude obloukem vyhýbat. Ale stejně jsem byl připraven při sebemenším náznaku trhání ukousnout jí kousek vrtačky nebo ruky. Naštěstí mi kolem inkriminovaného zoubku pouze významně kroužila zrcátkem, strach jí nedovolil nějaký neprozřetelný čin. Dokonce jsem si mohl vyřídit i telefon během doby, kdy míchala druhý kyblík amalgámu.

13.5.2003:
V jakýchsi novinách jsem četl nářky nad tím, jak komunisté před plyšákem nutili obyvatelstvo, aby volili. Pro ty, kteří se nedostavili, prý chodila Bezpečnost a odvlékala je k urnám, atd. Já volil rudou jízdu jenom jednou, tuším, že to bylo v roce 1986. Přes několikeré naléhání na slušné oblečení jsem se ráno oblékl do džínového odrbaného, v deset hodin jsem byl uvolněn ze školy a radostně odkráčel k volbám. Tam mi zkontrolovali občanku, zřízenec mi podal obálku a po mém dotazu, zda se můžu za plentou kouknout dovnitř, mi zřízenec chytil ruku s obálkou za zápěstí a zkušeným obloukem ji navedl do urny. Pak mi zmáčkl zápěstí, já udělal "au", obálku jsem pustil a měl jsem odvoleno. A šel jsem na pivo. Tak takhle jsem volil.

14.5.2003:
P.S. mi osvětlil, jak je to s tím seznamem podnikatelů v Ledči, ze kterého jsem vypadl. Nastala varianta "zapomněli na mě". Informační středisko totiž zařazení do seznamu zpoplatnilo a obvolávalo všechny zařazené, zda tam chtějí být znova, ale za peníze. A na mě zapomněli. Budiž tedy.
Informační středisko tímto posunulo funkci brožury - místo funkce informační má funkci reklamní. Super.

15.5.2003:
Procházel jsem disky, na kterých mám fotografie a našel jsem jednu, která je typická. Má drahá sestra v kouřovém oparu, vysmátá a v lacláčích (tyto kalhoty dodávají její postavě obzvlášť pikantní tvary). Poznámka pro neznalé - sestřička je na fotografii vlevo. Ona postava vpravo je záhadný jedinec, o kterém jsem psal 1.5.2003

16.5.2003:
Ráno jsem se šikovně vyhnul běsnění, obvykle nazývanému "Poslední zvonění". Byl jsem jenom chvilku nucen pozřít modrý blivajs, včas jsem utekl a neochutnal.
Budova zase celá smrděla voňavkami a octem (vyšeptalá sexuální pracovnice je proti tomu slabý odvárek), téměř všechny tváře zmalovány po vzoru "Indiáni z Větrova". Každému na potkání jsem se poškleboval a ostentativně nasazoval na nos kolíček.

17.5.2003:
S A.Č. jsme pět hodin tvořili dílo pětiletky. Zadání bylo jednoduché: "Z té metrové hromady všelijakých drátů na zemi nechci zítra vidět ani jediný". Nejdříve jsme přes hodinu odebírali kablík po kablíku a malovali zapojení, pak jsme zase jeden po druhém kablíky upevňovali do stolů. Poslední dvě hodiny jsme leželi pod stoly a v malé škvíře tvořili nadhodnoty. Málokdo má to štěstí, že má "lehavé" zaměstnání. Druhý den V.Š. lakonicky pochválila: "Dobrý, už si zase můžu natáhnout nohy".

18.5.2003:
Ty fotbaloví fanoušci jsou fakt paka. Vlítnout na hřiště a snažit se dát rozhodčímu po čuni - to už je vrchol. Mám návrh: Zrušte fotbal. Proč? Chodí málo diváků, jenom se perou a chlastaj, naše liga není líbivá a máchaj se v ní divné peníze. Tak co s ní? Zrušit!

19.5.2003:
Dlouhý rozhovor s bratrem telekomákem J.Č. Vychválil ADSL (sice od konkurenční firmy, ale přesto), postěžoval si na nadřízené, podřízené, zákazníky, výši výplaty, vládu, parlament, senát, přírodu a všechno kolem. Prostě na mě naházel veškerý splín, který měl. Pak spokojeně odkráčel.

20.5.2003:
Exkurzoval jsem v Plzni v místním pivovaru. To je ale mašinérie! Na začátku krátký projev o založení pivovaru, prokládaný chválou na místní pivo. Pak krátkometrážní reklamní filmeček. A šup do varny, kde nám ukázali varné kotle (každý o velikosti zahradního domku, celkem jich bylo 104. Další cesta vedla do sklepů, šok první - zima, šok druhý - ochutnávka piva z PLASTOVÝCH kelímků. Předposledním krokem byla lahvovna, kde každou sekundu vyleze jedna basa. Na konci jsme jukli do pivovarnického pseudomuzea, rozloučili se a hybaj. Ještě jsme navštívili prodejnu suvenýrů, vše předražené, raději jsme prchli.
Nejsvětlejším okamžikem exkurze byl pozdrav rodného městečka ve formě odpadkového koše.

21.5.2003:
Prvně v životě jsem připojoval počítač pomocí ADSL k internetu. Návod stručný, končící v polovině, hotline obsazený. Metoda pokus-omyl opět slavila úspěch. Mikronávod pro ty z vás, kteří by to někdy dělali: ADSL se připojuje na síťovou 10 Mb kartu (jestliže je PC připojeno k síti, potřebujete dvě síťové karty). Není potřeba žádný ovladač ADSL modemu. Pak vyrobíte nové síťové připojení podle návodu (pozor, maska podsítě je 255.0.0.0, zakažte všechny protokoly kromě TCP/IP). Jestliže se připojujete přes Telecom, jste hotoví (jméno a heslo je telefonní číslo), jestliže přes někoho jiného, musíte se přihlásit na jeho stránkách (pomocí IP adresy). Uf!

26.-29.5.2003:
Denně jsem seděl deset hodin na jedné židli a poslouchal rozumy (lidově se tomu říká maturita). V některých chvílích jsem měl oči navrch hlavy z toho, co všechno jsou študáci schopni se naučit (klobouk dolů). Výsledky předčily očekávání.

30.5.2003:
Už od rána mám cestovní horečku, jedeme totiž na vodu. Chceme sjet horní úsek Vltavy z Vyššího Brodu až do Boršova před Českými Budějovicemi. Dopravujeme se dvěma auty, to druhé řídí D.K. Vyjeli jsme nezávisle na sobě, potkali jsme se za Budějovicemi. A už to začalo. Účastníci zahájili víkend několika hláškami typu: "Řidič musí být veselý", "Alkohol nepatří za volant, ale do řidiče", "Alkohol zabíjí strachové buňky a zpřesňuje pilotáž", atd. Pošklebovali se nám takto proto, že jsme si nemohli dát pivo.
Vyzvedli jsme lodě a spustili se na vodu. Na druhém jezu jsme nabrali vodu, udělalo to "blu, blu blu" a šli jsme ke dnu. A.Č. pustil neprozřetelně pádlo, musel za ním plavat kus přes kameny, já lovil loď. Nateklo mi do spacáku (následky se projevily později). Večer jsem šel brzo spát, můj spacák byl úplně mokrý, půjčil jsem si spacák kolegy v naději, že bude pařit do rána. Nepařil. Ve tři ráno mě ze spacáku vyhodil, byla teplá noc, šel jsem se projít do Rožumberku. Čučel jsem do výloh a zdaleka se vyhýbal sexuálním pracovnicím se snědou ochrankou. Dvě hodiny jsem se ohříval s opilcem u krbu a když vyšlo slunce, dospával jsem na vyhřátém betonu.

31.5.2003:
Ráno po mně vyhlásili lokální pátrání, nemohli mě zkrátka na konci toho vyhřátého polorozbořeného mostu se zákazem vstupu najít. Do růžova vyspinkaný jsem se přihrnul do kempu, sbalili jsme stany a hurá na vodu. Vyhlásil jsem pádlovací stávku, válel jsem se po lodi a popíjel dobroty. A.Č. mě zkušeně provezl několika jezy, městy a peřejemi. Večer jsme pokecali se slovenskými slovanskými bratry, V.J. mi přivezl suchý spacák, zase jsem brzo zapadl, parádně jsem se vyspal.