JEŽEK BEZ KLECE

1.11.2003:
Podařilo se mi spravit autorádio pro E. Opět se mi osvědčila metoda "Náhoda přeje blbým". Rozebral jsem autorádio na součástky, pak jsem dobu dumal, jak to dát zase dohromady, a když se to podařilo, rádio fungovalo. Zase jsem o něco slavnější.

2.11.2003:
Dostal jsem od V.H. tip na firmu, která provádí erotický úklid. Sedíte doma na kanapi a kolem Vás uklízí žena ve spodním prádle. Příplatky jsou za variantu "nahoře bez", "všude bez" a "končíme úklid orálním sexem". Když si představím prototyp české uklízečky, nezdá se mi to jako výtečný nápad. Jestliže ale budete mít někdo zájem, rád poskytnu kontakt. Předpokládám, že z některých mých známých se stanou hodně pořádkumilovní lidé.

3.11.2003:
Mám narozeniny (už je mi podruhé osmnáct, heč!). Ráno jsem se podaroval zástupem chlebíčků, několika lidem jsem nalil náprstek slivovice a potřásl si s nimi rukou. Tím jsem jubileum sprovodil ze světa. Chtěl jsem se ještě večer pozvat na pivo, mé lepší "já" to ale odmítlo. Pozval jsem se tedy alespoň k vydatnému spánku.

4.11.2003:
Snažil jsem se do hlaviček omladiny nacpat něco o složení lidského těla z hlediska chemických prvků. Všechno jsem demonstroval na imaginárním průměrném stokilovém Čechovi. Na závěr jsem se zeptal, čeho má v sobě průměrný stokilový Čech nejvíc. Odpověď zněla: "Piva!". Kdo se blbě ptá, dostane vždycky přes čumák.

5.11.2003:
M.H. mě pozval bowling. Jeho styl je světový, posuďte sami: "Máš čas? Máme objednaný bowling a jedno místo je volné! Máš? Super! Sedni do auta a přijeď pro nás za čtvrt hodiny!" Dvě hodinky jsme házeli, výsledky se lepší. Akorát mě štve, že jsem s M.H. jednou prohrál o tři body, dvakrát o jeden a jednou byla remíza. Já ho snad nedostanu!

7.11.2003:
Výročí VŘSR. Já si v tento den vždycky vzpomenu, jak se blblo, vyvěšovali se vlaječky (soudruzi kontrolovali), pochodovalo se na povel, prostě blázinec. Lidé rychle zapomínají, jedince s názorem "dřív bylo líp" bych bez soudu stavěl ke zdi!
Večer jsem si šel zahrál kulečník, vzhledem ke snadnosti soupeře mě mé výhry moc nebavily. Šel jsem brzo spát.

8.11.2003:
Tvořil jsem nové internetové stránky, večer mě to přestalo bavit, místo poflakování doma jsem šel hrát mariáš s J.M. a J.V. Průběh nic moc, jedna hra mě ale dost pobavila, připravil jsem totiž J.V. o padesát korun a něco. Smázli jsme to gentlemansky tekutě a pokračovali ve hře.

11.11.2003:
Byl jsem přezout Stříbrného Sršáně, pak jsem s ním lítal skoro po celé Vrchovině. Docela jezdí, asi si ho budu půjčovat častěji. S tak malým a roztomilým autem se člověk vejde kamkoli a ve vysoké trávě ho i Kryštofové přehlédnou. Akorát má stejnou vadu jako ostatní auta, pořád tam svítí jakési oranžové světélko.

12.11.2003:
Nastal důležitý zlom v mém životě! Zúčastnil jsem se jakéhosi školení, kdy se na konci losovalo o ceny. V tichosti jsem studoval ceníky, poučen celým svým životem a zkušeností, že výhry se mi vyhýbají. Najednou jsem slyšel své jméno! Vyhrál jsem výukový software na matematiku! Předával mi ho holohlavý okravatovaný soudruh z firmy A. (moje oblíbená, pomlouvám, kde můžu). Software jsem daroval našemu lyceu. Teď začnu sázet Sportku a určitě vyhraju. Já věděl, že se to jednou zlomí! Až budu mít několik desítek miliónů, pozvu vás všechny na pivo o páté.

14.11.2003:
J.K. mě zatáhl K H. na "jedno". Ukecal mě při té příležitosti, abych s ním šel na stužkovací večírek jeho svěřenců. Přišel jsem, pomohl jsem ostužkovat, vypil jsem dva džusy (obsluha se omlouvala, že nemá modré brčko, souhlasil jsem se slevou na růžové), pojedl jsem, zaplatil jsem a vypadl. Moc pěkná ukázka společenské lekce "Jak včas vypadnout".

15.11.2003:
Přes den jsem trochu příliš pracoval, večer jsem s povděkem přijal pozvání J.M. na šipky. Já, amatér, jsem s ním sehrál vyrovnanou partii s výsledkem 3:3. Při odchodu jsem narazil na M.H. a T.N., odchod byl odsunut o tři hodiny.

17.11.2003:
Vydal jsem se na koncert Deep Purple do jakési pražské mobilní arény. Koncert parádní, přehráli všechny své největší pecky a několik novinek. Výborně jsem se bavil, akorát mi tam vadilo nad hlavou pověšené obrovské žlutě a černě orámované červené písmeno S. Asi tam vystupuje taky Superman. A nebo se tam hraje rekonstrukce dávné války, protože na fasádě baráku běžel světelný nápis a na něm něco jako "Sparta - Athény". Možná tam taky bylo napsáno "Sparta - Plzeň", to byl asi návod pro ideální dvojkombinaci hospodského povalače - kuřáka a alkoholika.

18.11.2003:
Jakýsi slovenský vědec zveřejnil zprávu, že nápoje typu Coca Cola obsahují umělé sladidlo, které se v těle rozloží na cosi a methanol. Ten pak způsobuje slábnutí zraku. Jednoduchá rada: Buď přestaňte pít nápoje tohoto druhu, nebo si po každé skleničce nealka dejte jedno pivo. Je všeobecně známo, že ethanol eliminuje účinky methanolu. Bude to mít také druhý efekt - brzo se spravíte, rychle se Vám zakulatí postava a budete vypadat bohatě.

20.11.2003:
Tento den jsem soutěžil o titul "Vzorný otec". Ráno jsem se synkem vyrazil na prohlídku k lékaři, odpoledne jsem se zúčastnil rodičovského sdružení. Po příchodu do třídy překvapení - lavice seřazené do čtverce, na nich ubrusy a dobroty k zakousnutí. Třídní učitelka slibovala, že příště bude i něco na zapití. Druh neupřesnila, ovšem snaha dostat tímto způsobem rodiče na třídní schůzky je sympatická.
Hned po této taškařici (nerad se ocitám na druhé straně barikády) mě M.H. opět vytáhl do K.H. na bowling. Vyrobil jsem si osobní rekord a toho hada jsem konečně porazil.

21.11.2003:
F.T. slavil půlstoleté kulatiny. Přišel jsem výrazně pozdě, dary byly předány, písně přezpívány, pití nedopito, jídlo nedojedeno. Potřásl jsem pravicí, popřál mnohé zdraví (přece jenom má už třetinu života za sebou), pojedl, popil střídmě a odjel.

24.11.2003:
Vyrazil jsem na muzikál Excalibur. Nejdřív jsem se prošel po městě, zalíbili se mi zahradní restaurece vytápěné plynovými (???) hořáky, venku zima, vevnitř krásně neurčito (nohy v chladu, makovice zpocená). Zavítal jsem do několika, hodnotil obsluhu, druhy nápojů, cenu a kvalitu. V příjemné náladě přesun do divadla. Neměl jsem moc výhodnou pozici, mít lístek ještě o jednu řadu dál, tak sedím košaté uvaděčce na klíně. Následující tři hodiny jsem poslouchal a pozoroval něco, co mě vůbec nezaujalo. Nebyl jsem vyloženě zhnusen, ale že bych to musel vidět dvakrát... A ta cena a prostota...

25.11.2003:
Konečně se mi po 15 letech dostala do ruky kazeta, na které je natočen svatební den mé maličkosti. Celý ten dokumentární film trvá 6 minut a i to je víc než dost. Jediný poznatek je ten, že jsme všichni přítomní byli o 15 let hubenější. Na druhé kazetě byla natočena nedávná svatba M.H. (to je ten mladší). Autor mě šetřil, v celém půlhodinovém snímku jsem se objevil pouze třikrát a to ještě v situacích, které vypovídají o mé spořádanosti, decentnosti a rozvážnosti (M.H. starší jistě potvrdí. A jestli ne, zastřelím ho a poplivu jeho hrob.).