JEŽEK BEZ KLECE

1.12.2003:
Navštívil jsem nejhoršího lékaře, kterého znám - zubaře. Nejdřív rentgen, pak několikaminutové kloktání dezinfekcí (příšerně odporná chuť), pak píchání galonu umrtvovačky do dásní a nakonec jedna umrtvovačka do žíly. Rychlejší usnutí nesvedu ani před televizí. Prý pak nastalo půlhodinové sekání, trhání, páčení, atd. Probral jsem se zhruba po té půlhodině, připadal jsem si jak po deseti půllitrech dvanáctistupňového piva. Mozek celkem sloužil, končetiny ovšem odmítaly poslušnost. Nějak jsem se dostal do auta a zbytek si zase nepamatuji. První souvislá vzpomínka je z doby asi dvě hodiny po odchodu. Zbytek dne a noci jsem prospal.

2.12.2003:
Huba oteklá a bolavá, ještě že mám na to takové optimisticky červené prášky. Způsobují ovšem ospalost a blábolivost. Omlouvám se všem, kterým jsem říkal něco, čemu nebylo rozumět a co nedávalo smysl (ve školství trochu blbý). Snad bude líp. Pozitivní je, že mám naspáno na několik měsíců dopředu.
Večer se situace zlepšila, dokázal jsem pustit počítač a přečíst poštu. Občas se mi sice zdálo, že některá písmenka neznám, ale i bez nich to dávalo smysl.

3.12.2003:
Vyrazili jsme s J.T. a L.D. na školení přes chemické pokusy. Tolik létajících předmětů, ohníčků a výbuchů pohromadě jsem ještě nikdy neviděl. Byla to nepřetržitá smršť nádherných nestandardních ukázek, jak se nechá netradičním způsobem přiblížit chemie. Plni nadšení jsme po třech hodinách opustili posluchárnu a pomalu se přesouvali k autu. Ale ouha! Auto nikde! Bdělí policisté ho nechali odtáhnout. Nevím sice proč, pokutový lístek absolutně nečitelný, značky žádné, ale asi jsme porušili nějaké místní nařízení. Za drahý peníz jsme si koupili auto zpátky a odfrčeli domů.

4.12.2003:
Viktor Hawaii Kožený nás chce zastupovat v Evropském parlamentu! Ten chlap je snad blázen. Jde po něm kdejaká policejní a bezpečnostní složka a on se chce ukazovat. Ať sedí na zadku tam, kde je a užívá si své těžce vydělané peníze.
Já bych měl jiný návrh: Ať kandiduje Kájínek! Popularita obrovská (hlavně mezi ženami), do politiky by se svým profilem taky hodil, možná by pro nás z té Evropy i něco ulil ... Já bych ho volil hned!

5.12.2003:
A opět jsem vyrazil na chemické školení, tentokrát přes názvosloví. Kdo se trošku vyznáte v chemii, podržte se něčeho. Jestli jste zvyklí na 1,3-butadien, zapomeňte, teď je to but-1,3-dien. Další perlou je změna z "ethin" na "ethyn". A bomba nakonec - v organické chemii se obyčejná voda jmenuje oxidan a píše se OH₂. Fujtajbl!
Večer přesun do H. na mariášový dýchánek. Klasická sestava, klasické průpovídky. D.K. nezajistil kvalitní kompresní poměr pivo:vzduch, museli jsme si pomáhat pumpičkou. Dokonce ani dvorní opravář pivopoháněčů P.K. si neškrtnul. P.S. si jako obvykle sedl zády ke krbu, čímž u něj vzniká zajímavý paradox - huba omrzlá, na zádech puchýře.

6.12.2003:
V Praze hapal vánoční strom. Komentáře ve stylu "deset let neštěstí", "já to předpovídal", atd. Proboha, proč? Tak ho prostě vítr sfouknul, postaví se nový.
Pokračování mariáše. Přítomní posnídali rychlé špunty a rychle hybaj ke kartám. Špatně spočtená spotřeba tekutin vyústila do rychlého telefonátu sestřičce, dovezla nový zdroj. Při té příležitosti se seznámila s P.M., zanechal v ní hluboké dojmy. Znám několik lidí, kteří se scvrkli před velkým stodvacetikilovým chlapem, který po nich napřáhl tlapu a pronesl "Já jsem Pupák".

7.12.2003:
A sakra! Sníh! My, šetřílci, kteří ještě jezdíme na letních pneumatikách, jsme byli nemile zaskočeni. Cesta z H. do L. trvala něco přes půl hodiny. Nakonec jsem to odbruslil bez karambolu. Prý má být příští týden velice teplo, zimní obutí ještě nechám v záloze.

8.12.2003:
Neskutečně divný den! Na co jsem šáhnul, to se vydařilo. Instalace a konfigurace programů, která normálně trvá hodinu, mi trvala pár minut. Prostě úspěch za úspěchem. Čekal jsem, kdy se to obrátí, kdy se stane něco tak hnusného, že se situace vyrovná. Nic se nedělo. Fakt divný den.

9.12.2003:
Byl jsem něco vyřídit u J.Ch. Jeho žena se mě vždy pokouší zabít multivitamínovými nápoji. Když se objevím, naleje mi stakán o objemu zhruba dva litry a dohlíží, zda dopíjím. To vypadám tak neduživě? Při té příležitosti jsem si vzpomněl na minulý týden na školení, kde jistý účastník prohlásil: "Tvrdí chemici pijou jen denaturák, alkoholem se opijou a nafta se vykrká". Myšlenka zajímavá, prakticky bych ale zkoušet nechtěl. Zapálit si a shořet, to není můj cíl.

10.12.2003:
Už mě docela dost vadí různé články typu "Požívání čehosi zmenšuje riziko rakoviny". Jak to, sakra, měří? Vezmou tlupu lidí, nedávají jim to "cosi" a pak nacpou jinou tlupu lidí tím "cosi" a porovnávají? Vždyť to je práce na desetiletí! Podle mě je to tak, že autor článku si všechno vycucá z palce na objednávku výrobce "čehosi". Lidi to spolehlivě zblbne (stejně jako Špidla) a beží si "to" koupit (zvolit). Au.

12.12.2003:
Kvůli výměně oken jsem obíhal naši budovu a fotil ji ze všech stran. Shodou okolností před hlavním vchodem banda dlaždičů mlátila jednu kostku vedle druhé. Ladil jsem pozici pro nejlepší fotografii, dlaždiči si mě všimli a nějak jsem se jim znelíbil. Před výhružně zvednutými kladívky jsem zbaběle prchnul do vrat, několik kladívek se za mnou zaseklo do dveří.

13.12.2003:
Celý den jsme s D.I. tvořili novou síť v L. Docela se dařilo, posunuli jsme síť o několik generací dopředu (skok z Win 3.11 na Win2000 je dost razantní). Bylo mi docela líto vyhozených počítačů, které jsem instaloval v roce 1994 a ony bez jediného problému fungovaly doposud.
Večer jsem koukal na Amélii, kdo si nechal ujít, chyboval! Docela jsem se divil, že Prima se odhodlala k tomuto počinu. No, hned to ale vyrovnali Ostrovem podivného doktora.

14.12.2003:
S M.H. (to je ten starší) a J.M. jsme se vypravili na bowling. Hned první hru jsem vyhrál, vyrovnal jsem svůj rekord. V další hře se do toho opřel J.M., naházel 215! Vzhledem k tomu, že to hrál potřetí v životě, jsme ho pasovali na sportovní talent naší bandy. Z původních plánovaných dvou hodin jsme to protáhli na tři hodiny, na konci jsem měl mozol na palci, unavený organismus a džusem nafouklé břicho.
Prý chytili Saláma Hnusejna! To zase bude v Americe slávy. Já když chytím vlka, tak mě nikdo ani nepolituje.

15.12.2003:
Blíží se vánoce, vyrazil jsem nakupovat dárky. Dopadlo to blbě, koupil jsem dárek pouze sám sobě. Při výběru a placení jsem zavíral oči, abych měl pod stromečkem překvapení.

16.-18.12.2003:
Od nevidim do nevidim se motám kolem počítačů. Všichni blbnou. Chtěj všechno hned a za 5 korun. Kdyby si každý vzpomněl před měsícem, byl by klid, snesl bych modré z nebe. Takhle snáším pouze hnědé "víte odkud".

19.12.2003:
Uf. A je konec roku. Na rozloučenou jsem si zahrál s L.D. šachy, vyhrál jsem, heč!

22.12.2003:
A zase u zubařky. Nejdřív koukala divně, protože jsem si nechal vytrhnout zub u konkurence. Brousila si na něj kleště, poťouchlice jedna! Pak zase koukala smutně, že mám všechny zuby v pořádku. Vymyslela si alespoň jednu volnou plombu, vydloubla mi ji a slavnostně místo ní umístila jinou. Pak mi chtěla zákeřně nakukat, že nesmím dva dni jíst. Prokouknul jsem jí, na nátlak snížila období na dvě hodiny (Taky se do vás dá okamžitě hrozný hlad, když vám zubař zakáže jíst?).

23.12.2003:
Tvořil jsem bramborový salát. Je to jedna ze dvou poživatin, kterou umím docela dobře (ta druhá je čaj). Narychlo jsem posháněl vánoční stromek, umístil ho do stojánku a zmizel na tradiční předvánoční návštěvu hostince (abychom zlaté prase viděli minimálně dvakrát - T.N.).

24.12.2003:
Celý den jsem se poflakoval, ujídal a uždiboval. Večer zazvonil Ježich a už jsem se hrnul pod stromeček, abych zjistil, co jsem si koupil. Byla to kniha od Kinga - TO. Zbytek večera čtu.

25.12.2003:
Pořád čtu.

26.12.2003:
Pořád čtu.

27.12.2003:
Dočetl jsem. Moc hezká kniha. Už se těším na příští vánoce.
Přijeli moravští přátelé, vyrazili jsme na večeři a bowling. M.H. (to je ten starší) si dal sýrovou mísu. Ani jsem se nedivil, že dojedl jako poslední. Při koulení praskly paní, o které mám přísně zakázáno psát, kalhoty. Jela si je vyspravit do B., bohužel při návratu přivezla i P.Ch. a I.Ch. Oba smutně koukali, pak nás vytáhli ještě na kulečník. Moravská klaka nám vyprášila kožich.
Vytvořil jsem si osobní rekord - za celý večer jsem vypil 5 (slovy pět) půllitrových džusů s matonkou. Někdy to zkuste, uvidíte, co to provede s vaším metabolismem.

31.12.2003:
Na oběd jsme se přesunuli za rodinou P.D. do O. Osmahli jsme trochu masa v krbu (moc dobré) a vydali se stavět sněhuláka. Povedl se nám trošku větší, nakonec jsme z něj vymodelovali něco ve stylu "Pat a Mat". Procházka, stopování zvěře ("Chytíme si zajíce a sníme ho!" - superblbej nápad). Pak už jsme organizovali různé soutěže - šipky, karty, ruleta. O půlnoci bouchnutí šampáňa (olíznul jsem špunt) a vypouštění rachejtliček. Pak jsme se vypravili na kopec nad Ledeč, čučeli jsme na létající světýlka. Během té půlhodiny vylítlo do vzduchu několik desítek tisíc korun. A pak že lidi nemaj prachy! Kolem druhé jsem chtěl odjet domů, únava zvítězila, přespal jsem.