JEŽEK BEZ KLECE

1.3.2006:
Třetí kritický den se nemá nic dělat, dodržel jsem pouze dopoledne. Odpoledne návštěva bazénu v J. n. N. Vyluhován a s naraženou ruku z tobogánu jsem při zpáteční cestě periferním viděním zahlédl hostinec s mým oblíbeným zrzavým nápojem. Večer jsem se vydal navštívit osvěžovnu, bylo to bohužel tři kilometry do prudkého zasněženého kopce, šlo se mi dost špatně. A do toho ještě zavolal J.J., udýchaně jsem mu půlku cesty vysvětloval něco kolem elektronické pošty. Zpocený a bez dechu jsem dorazil na místo, okna osvěžovny temná, smutná, prostě zavřeno. Nakonec po průzkumném kolečku po městečku nalezen náhradní pivozdroj, nabídli mi mok místní značky ráže 13 stupňů. Ochutnal jsem, nebyl špatný, pobyl jsem. Už jsem téměř odcházel, když mě jeden z místních vyzval na šipky. Zahrál jsem si několikrát, pak jsme se byli podívat ještě v jedné putice a až na úplný závěr jsem se dozvěděl, že se půlku večera bavím s bratrem Petra Urbana (toho, co kreslí vtípky).

2.3.2006:
Nic než lyže, sníh, hory. A lidi. Moc. Jeden z těch lidí mě byl podezřelej, měl ošklivého oranžového kulicha, křivou hubu a furt po mě koukal. Asertivně jsem mu vztyčeným prstem (myslím, že to byl třetí zleva) naznačil, aby toho nechal. Koukal ještě divněji, šel jsem se raději občerstvit.

3.3.2006:
Večer jsme si zašli po lyžovačce zahrát bowling. Na jedné dráze nás hrálo šest, za dvě a půl hodiny jsme zahráli jenom tři hry. Všechny jsem vyhrál, heč! Moji radost nemůže zkalit skutečnost, že všichni mí spoluhráči to házeli poprvé, maximálně podruhé. Dějiny se neptají na způsob, nýbrž na výsledek.

5.3.2006:
Když jsme se vraceli domů, řídil jsem celou cestu na jeden zátah, chtěl jsem být co nejdříve u kvalitně uvařeného maminkovského oběda. Že se blížím k domovu mi připomněly ďoury v silnici, posledních dvacet kilometrů mi trvalo stejně dlouho, jako těch sto předtím. Po vydatném obědě jsem dostal zmrzlinový pohár a pak jsem ještě potajmu nakukoval do lednice (cizí lednice jsou nejzajímavější) a strkal nos do všech balíčků, které vypadaly mastně. Vyčmuchal jsem spoustu zajímavých věcí, polovinu ochutnal a spokojeně se uvelebil u TV. Večer jsem zašel na průzkum, jestli se naši místní hospodští za ten týden nezhoršili.

6.3.2006:
ČEZ prý vydělal odhadem za minulý rok 17 miliard, možná to bude i 20 miliard. A stejně se bude elektrika zdražovat. Pouhým vydělením mi vychází, že každý z nás dal ČEZu dva tisíce za rok navíc. Na průměrnou českou čtyřčlennou rodinu je to tisíců osm. A to je dost. Na to, že je to státní firma, na to nás drásá docela dost. Kampak asi vydělané penízky putují? Ve kterých kapsičkách se uvelebily?

7.3.2006:
Po světě se pálí dánské a jiné vlajky za nějaké karikatury Mohameda v nějakém časopise. Těm machometánům fakt už z toho horka ruplo všem v kouli. Chápu, že je štveme životní úrovní a maskujou to náboženstvím, ale co je moc, to je moc. Kdyby neměli ropu, tak by po nich neštěknul ani pes. Asi si na protest narovnám srp a už nikdy nebudu koukat na měsíc.

8.3.2006:
Hele, Den žen. Dokonce mezinárodní. Uvědomil jsem si to v situaci, kdy na závěr rekvalifikačního kurzu jeden z rekvalifikantů začal přítomným dámám rozdávat karafiáty. Utěrky neměl. Dámy vypadaly překvápnutě. No a nějaký mužský den nikde. Cítím se pošlapán na své osobnosti.

9.3.2006:
Začaly volební kampaně. Už se těším, až bude po volbách. Zjistil jsem, že je úplně jedno, která strana vyhraje. Z volebních programů jsem vyčetl, že pod vedením kterékoli z nich se budu mít výrazně líp. Budu mít spoustu peněz a vysokou životní úroveň. Jen abych to skokové zlepšení vydržel, ono moc blahobytu taky škodí. Budu muset něco posílat do rozvojových zemí. Ale konec chmur, opájím se radostí z toho, že máme tak chytré a schopné politiky, kteří myslí jen na mé blaho. Doteď dělali všechno blbě, prozřeli ale a po volbách to už bude všechno jinak. Prý.

10.3.2006:
Ples v H.B. Stejný průběh jako vždycky. Vzal jsem si tam nový fotoaparát, jen tak jsem bezcílně kolem sebe fotil, nic mě nezaujalo, podle toho taky kvalita fotek vypadala. Později jsem ale při studiu fotografií zjistil zajímavou skutečnost: Buď mám nevídaně výkonný blesk, nebo měla předtančující děvčata šaty ušity z nějakého nekvalitního materiálu. Na fotografiích pořízených z menší vzdálenosti než asi tři metry se na děvčatech začaly šaty ztrácet a průhlednět. Orosilo se mi rozčilením čelo, sklopil jsem oči a ony ošklivé fotky jsem smazal (Opravdu jsem je smazal, to kdyby je někdo chtěl vidět. Pokud by někdo hodně naléhal, je kus á 50 Kč). Na internet jsem umístil snímky nezávadné. Blesk budu asi reklamovat, takhle to nejde. Třeba budou mít nějaký silnější.

13.3.2006:
Tak Kájínek zase ostrouhal, bude bručet dál. Aspoň ho může těšit zájem veřejnosti. Kolik asi muklů má u nás svůj fanklub, ha? Jak jsem ten fanklub zahlídnul v TV, až Kájínek vyleze z basy, budou všichni na pravdě boží. A nedostal on nakonec doživotí? ... Mele se nám to tam v té ČSSD, jen co je pravda. Provalené úplatky, korupce, strejčkování. Nějak se nepodařilo všem členům přesně vysvětlit akci Čisté ruce. Já bych všechny provinilce poslal za Kájínkem, aby mu dělali společnost do jeho propuštění.

14.3.2006:
Ale už mě opravdu ta zima štve. Jestli to tak půjde dál, budu muset ještě jednou na střechu garáže a to jsem si teprve teď doléčil marodné ruce. Kolegini Š.V. jen těsně minul obrovský kus ledu padající ze střechy, mohla mít ďourku v hlavě končící v bříšku. Já chci jaro! Jednak si budu moci v rámci šetření vyměnit zimní obuv za letní dřeváky, jednak něžnější část naší populace vypadá výrazně lépe v minisukních než v umělohmotných kožiších či bundách vietnamské provenience.

15.3.2006:
Prý se ministr dopravy rozhodl zmírnit nový bodový systém v kategorii "chlast". To je špatně. Kdo chlastá, ať neřídí. Nedávno mě u "Kůže" zastavili bdělí policisté, už z dálky jsem viděl, že zastavujícím policistou je můj dobrý známý. Vystoupil jsem, nechtěl po mě nic, ani dýchnout (ač jsem to vyžadoval), popovídali jsme si o jeho obstarožním počítači a odjel jsem v pokoji. Jak jsem tam ale s ním kecal, šklebilo se na mě spoustu projíždějících řidičů, mysleli si, že dostávám kapky. Kdyby ty troubové věděli, že jsem jich pár zachránil od kontroly, líbali by mi dřeváky.

20.3.2006:
Jen co Zeman odmítl možnost kandidovat příště na prezidenta, taťka Paďourek prohlásil, že to může být i někdo jiný než Zeman, dokonce někdo mimo stranu. Pak se mu to asi rozleželo v hlavě, dalším prohlášením bylo skromné zjištění, že by to mohl být i on sám. Prý má poslání zhůry. Co na to říct?

21.3.2006:
Tak prý máme v Ústí v krabičkách uložené na horší časy nějaké německé vojáky z druhé světové války. Prý jsme je vykopali po celé republice. A teď je asi vrátíme do Německa (předpokládám). Moc hezká akce. Ať se vrátí domů, oni za nic nemohli. Jen mě štve na našich novinářích, že z toho dělají kauzu jako Brno. Někde se musely ty krabičky uskladnit. A Ústí je kousek od hranic. Tak co?

22.3.2006:
Zase mě vypekly naše vchodové dveře. Musím popsat situaci: Masivní obrovská vrata, klíč k nim 20 cm dlouhý (všichni mi ho závidějí). Za vraty asi metr a půl daleko prosklené dveře, které se dají z venkovní strany otevřít pouze čipem (funguje to asi měsíc). Hned na začátku fungování jsem v půl sedmé večer vypustil posledního rekvalifikanta před vrata, zamknul jsem vrata a v bláhové naději přiložil čip. Nic. Časově nastaveno na vpouštění pouze do 18.00. Paráda. Chvilku jsem čuměl mezi očipovanými dveřmi a vraty, pak mi začalo být zima, odemkl jsem vrata a v tričku a sandálkách se probrodil půlmetrovým sněhem na druhou stranu budovy, kterou jsem si už odemkl normálním klíčem. Druhý den jsem nadával kdekomu kompetentnímu, bohužel člověk, který znal hesla k nastavení, omenocněl. Měsíc jsem zamykal za rekvalifikanty vrata tím způsobem, že jsem měl nohu vraženou do dveří a v pololeže polokleče jsem zamykal vrata. Dneska se kompetentní člověk stavil v práci, bylo mi oznámeno, že proběhla úprava času na 22.00. Večer jsem se radoval, že nemusím dělat provaz kvůli zamykání, v klídku jsem si zamknul, přiložil čip a .... brodil jsem se znovu, tentokrát vrstvou vody. Kompetentní člověk se asi spletl. Spousta lidí si o mě musí myslet, že jsem nějaký úchylný otužilec.

23.3.2006:
Dolejš s Paroubkem si notují v názoru na budoucího předsedu parlamentu, pokud jejich strany (KSČM, ČSSD) uspějí ve volbách. Prý by to měl být komunista. Dolejš dokonce prohlásil, že by taková funkce komunistům slušela. Já myslím, že by jim slušelo něco jiného. Je to konopné, dává se to kolem krku, je to zavázané dokola a druhý konec je většinou napevno připevněný na nějaké větvičce vzrostlé byliny.