JEŽEK BEZ KLECE

1.5.2006:
Všichni slaví první máj - svátek práce. Já se práce bojím, je to zákeřná potvora. Vykukuje na mě z nečekaných míst, dokonce často vystrčí čumáček i z mého letitého mobilu. Zaháním jí vyplazeným jazykem a nedostatkem elektronů v mobilních elektrocestičkách. Kdysi dávno jsem jí zaháněl svítícím lampiónem, teď už žádný nemám, všechny shořely.

2.5.2006:
Ptačí chřipka se ohlásila i u nás v Česku. Chudáci labutě - všichni se jich bojí, nikdo už je nekrmí, prý i bezdomovci je přestali chytat k obědu. Mám radikální řešení: Vystřílet všechny ptáky. A nejen ptáky. Taky všechny lidi, kteří se někdy ptáka dotkli, ptáka viděli nebo o ptákovi slyšeli. To by byl na světě klid! A bylo by po ptákách.

3.5.2006:
Působením nějakého dotěrného bacilu jsem přestal z ničeho nic mluvit normálně. Nějak se mi ztlumilo "volume" a chraptěl jsem jak Šaljapin. Studentstvo pubertálního věku se mi pošklebovalo, zadáním písemné práce a následným zkoušením se škleby vytratily až do povislých brad. Já vám dám, vysmívat se pedagogovi!
Odpoledne jsem se s dcerkou vypravil do P., chtěla by brigádně pracovat u jedné nadnárodní společnosti, která prodává hnusné sladké housky a mele mezi ně kus krávy. Myslím, že má nějaké skotské jméno. V dispozicích bylo napsáno, že musí mít uzavřené černé boty bez reklamních nápisů s neklouzavou podrážkou. Ať dumám jak dumám, jako vyhovující mi vycházejí pouze holinky. Jedny mám, svátečně parádní, možná jí je půjčím.

4.5.2006:
Tak jsem zjistil, že se mi občanský průkaz propadl do časových dějin. Zhruba před půlrokem. Úřednice u přepážky na pošte se zdráhala mi vydal balíček, na který jsem se úporně těšil. Udělal jsem na ní ten nejnevinější a nejblbější kukuč, který umím, svatosvatě jsem slíbil, že to napravím a balíček mi byl vydán. Za týden mi přišel další balíček, šel jsem k jiné pracovnici, kukuč-blbec připraven, pracovnice si občanky-důchodkyně nevšimla. Jestli chci jít k volbám, musím s tím něco udělat. Takhle bych asi byl neplatný volič. Nebo platný nevolič.
Všimli jste si, jak barvy stran tvoří RGB + černý etalon? Jenom ta Paďourkova oranžová mi tam nepasuje. Navrhuji změnit na bílou. Pak by se mohly vyhlašovat volby následovně: #ff0000 - 15%, #00ff00 - 10%, #0000ff - 25%, #000000 - 5%, #ffffff (#eb6a0b) - 20%, ...

5.5.2006:
Jednám o jedné takové nemovitosti, rád bych začal nějak řešit otázku rodinného krbu. P.P. mi večer u sklenice mléka lil do hlavy informace o nemovitostech a hlavně o tom, jak se mě majitel výše zmíněné nemovitosti snaží obalamutit. Bylo mi z toho smutno. Existuje v téhle republice alespoň něco bez postranních úmyslů? Asi ne.

9.5.2006:
Prý u nás nejčastěji začínají kouřit děti ve věku 11-13 let. Asi je to z toho důvodu, aby byly zajímavé. Milé děti! Taky jsem byl tak blbej, i když o dost starší. A jsem blbej dodnes. Kdybych si tenkrát namlátril do papuly (nebo někdo mě namlátil), byl bych mu dodnes vděčný. Teď se v tom ráchám, smrdim, utrácím zbytečně peníze a tu a tam porušuju zákony. Ďas aby to spral!

11.5.2006:
Kolegyně Š.V. si se svojí bandou "old girls" přišla zahrát na naše volejbalové hřiště tu jejich plácanou. V pauze mezi dvěma počítači jsem šel ven popustit uzdu své kuřácké vášně. Čučel jsem chvilku na způsob jejich hry. Asi jsem docela u toho kulil oči, protože se mě Š.V. pokusila nadchnout průpovídkami o tom, že se mi při tom plácání ta jejich banda určitě líbí. Moje odpověď, že jsem ještě nikdy neviděl prohánět se po hřišti dohromady skoro šest století, jí nepotěšila. Zabrblala něco o blbcích a odkráčela středem.

12.5.2006:
Večer jsme se šli podívat k E.P. na zahrádku pod slunečníky jak dobré má pivo. Tiché prostředí, špatné pivo (kamarádi, přátelé, mě tam FAKT nechutná). Pobreptali jsem, spoustu témat probrali, vše se točilo kolem hlavního lajtématu - nebuďte zvědaví, za měsíc dva se celou bombu dozvíte.

13.5.2006:
Vydal jsem se k T.N. na instalaci internetu. Nacvakal jsem pět konektorů, zavolal na providera a to bylo celé. T.N. se cítil zavázán, večer jsem dostal hojně tekutin.
Po T.N. jsem se vydal k M.K. instalovat nový počítač. To je tak nudná práce, člověk si připadá jak dýdžej, furt jenom někam strká cédéčka. K instalaci počítačů bych měl jednu poznámku: Prosím prezidenta, senát, poslance, policiii, prostě kohokoli: Nechte pro výstrahu postřílet každého druhého truhláře a toho, kdo navrhuje nábytek pod počítače. Ať si to někdo jednou zkusí, zapojit počítač v poloze hlavou dolů s rukama strčenýma v díře o poloměru 5 cm a ještě v absolutní tmě. To už je lepší stavět loď v láhvi. Já už dlouho všude rozhlašuju, že nemám "sedavé" zaměstnání, nýbrž "lehavé". Jediná věc je na tom pozitivní: Pokud se v kanceláři vrhnete sličné ženě k nohám, nevidí v tom počítač, ale jiné záminky. A on pohled z polohy "volně ležícího střelce" taky není k zahození. Až budu mít mobil s foťákem, i na Ježka se dostane.

14.5.2006:
Koukal jsem na Sedmičku na Nově, sešel se tam taťka Paďourek a nejvyšší komouš Filip. Oba bývalí spolustraníci si tam souhlasně notovali, socan nadával na pravici, komouš se těšil na vládnutí. Vydržel jsem až do konce, zvedal se mi z toho ale kufr. Chraň nás matka příroda před těmahle dvěma volama. Kdokoli do vlády, jen ne někdo z nich. Tfujtajxl.
Vytáhnul jsem J.Č. z jeho ulity, potřeboval jsem dodělat u T.N. internet. J.Č. celou dobu nadával na svou práci, šéfa, společnost, na velký třesk, světlo, tmu a vůbec všechno. Přitom si drátoval ty své drátky. Na můj dotaz za sebe vydal sáhodlouhou řeč, ze které vyplynulo, jak je nedoceněn a nedoplacen. Já si snad ty kleště koupím, stejně ho potřebuju jenom kvůli nim.

16.5.2006:
Byl jsem se s M.H. (to je ten starší) a P.F. podívat v J. na předvolební taškařici zelené strany. Říkal jsem si, že parlamentní strany mi nastíní moji světlou budoucnost pomocí televize a že je tedy potřeba ty neparlamentní navštívit a posoudit live. Mluvili celkem rozumně, občas jsem souhlasil, občas nesouhlasil, ale hlavně pečlivě poslouchal. Jak říkal náš bývalý školník - "Budeme vidět".

17.5.2006:
Celý den jsem lítal jako blázen od jedné věci k druhé, pořád mi pršelo na hlavu, občas i přívalově. Asi to vyhovuje Márfyho zákonům, ale proč se sakra všechno zblázní v jeden den a druhý den není do (koho) čeho píchnout? Večer jsem v depresi koukal na Kameňák 2, u těch úžasných vtipů, narážek a dialogů jsem během pěti vteřin usnul. Naštěstí jsem se Fífovi zdál špinavý a začal mi ucho umývat jazykem. Dostal na čumák, já se přesunul do hajan, udělil jsem Fífovi milost a tak si chlupáč mohl vlézt ke mě do postele.

25.5.2006:
Konala se taková docela slavnostní porada, já jsem přišel pozdě, myslel jsem, že se zašiju, našli mě. Konaly se projevy, já jsem se věnoval chlebíčku a větrníčku (všichni už měli snědeno). Už jsem měl v sobě chlebíček a právě jsem udatně lžičkou bojoval s větrníkem, když jsem zaslechl něco o počítačích. Ignoroval jsem to, když v tom mi bylo divné, že je podivné ticho. Vzhlédl jsem a ejhle. Všichni (cca 30 lidí) na mě koukali, jak tam mlátim lžičkou do talířku a podivně se usmívají. Pak se všichni rozchechtali na celé kolo. V klidu jsem slupnul větrníček, zapil ho džusem a bylo mi to jedno.

26.5.2006:
Jel jsem k M.H. (to je ten starší) na pilu pracovat (dobrovolně jsem se nabídl). Hned po příjezdu jsme se převlékli do pracovních oděvů, v ruce se mi z ničeho nic objevila lopata a krumpáč a až do večera jsme vyráběli jámu na mamuta. Večer jsme šli navštívit hasičský klub ve vedlejší vesnici, měli tam bublinkovaté pivo, nic moc. Zahráli jsme si s M.H. stolní tenis, vyhrál jsem.

27.5.2006:
Pro změnu jsem dostal kolečko a lopatu, vozil jsem kdejaké ingredience. Pak mě jako chemika delegovali k takové velké nádobě na kolečkách, která se otáčela. Úkol jasný - naházet do nádoby ingredience (poměr nechali na mě), nechat párkrát zavrtět a pak vyklopit do díry. Míchal jsem, vrtěl jsem, klopil jsem. Ve volném čase, kdy se konala fáze vrtění, jsem vozil ingredience. Po čtyřech hodinách se ozvalo "Už dost" a bylo hotovo. Pak úklid a pohoda. Musím se ještě zmínit, že ta nádoby měla na konci kabelu špatný tvar, šťoural jsem se v 380 jednotkách pana Volty a modlil se, aby mě to nekouslo. Nekouslo. A dokonce to fungovalo. Večer jsme pro změnu zašli do jiné vedlejší vesnice, tam bylo pivo lepší.

28.5.2006:
Ráno jsme vyspávali, pak jsme kecali a v poledne jsem koukal na ty dva politiky - prase bradavičnaté a hornického rétora. Nejvíc se mi tam líbil moderátor Moravec. Pak mě M.H. vyhnal na střechu, měnili jsme prasklé tašky.