JEŽEK BEZ KLECE

Vítejte zpět všichni Vy, kteří jste hořce zaplakali při zjištění, že se Váš oblíbený bodlinatec opět na nějakou dobu odmlčel.
Odmlka měla jako jeden z hlavních důvodů ten, že jsme se s bandou zelenáčů vrhli do volební vřavy a pokusili se vybojovat bitvu se ctí a s co nejlepším výsledkem. Pokusím se teď těchto sedm měsíců stručně shrnout:
Pracovali jsme na shánění informací a sestavování programu a volebního týmu usilovně, dali jsme podle mého názoru dohromady bandu lidí, která své práci rozumí a je ochotna pro město něco udělat. Zapojili se také človíčkové, kteří nebyli na kandidátce, leč do volební vřavy zasáhli svými vědomostmi a znalostmi. Všem těmto kandi- i nekandi-lidem z celého srdce děkuji. Volby dopadly smíšenými pocity (to je o té vaší tchýni, řítící se do propasti s vaším novým Porsche). Skoro 15% voličů a 2 místa v zastupitelstvu je docela dobrý výsledek (vysoko na komanči a KDU-ČSL, v těsném závěsu za ODS a ČSSD). Bohužel sympatizující strany si výrazně pohoršily, zvítězili nezávislí. Okamžitě vyrobili pronikavě geniální koalici nezávislí-ČSSD-komanč a devíti hlasy z patnácti začali vládnout. Staronový starosta hned v tisku několikrát vybouřil své nitro směrem k nám ve stylu "my se s nimi bavit nebudeme, jsou to ...píp..., ....píp...., a ještě ....píp". A píp. A na zakládajícím zastupitelstvu místostarosta - bývalý (budoucí?) obuvník také několikrát pípnul. Prý umí být také zlý. Húúú, až mě polil studený pot, jak jsem se bál. Od té doby se budím v noci hrůzou a bojím se chodit přes novou lávku. Na dalších zastupitelstvech se také několikrát píplo, nějak jsme jim do budovatelských plánů nezapadli. Snad se situace stabilizuje, pípání nikoho nebaví do nekonečna (nebo jo?). Uvidíme.


26.1.2007:
1. Společenský ples. Včera mi volal P.N. kvůli pracovním věcem, na závěr se podivil, že nejdu na tuto významnou událost a nabídl lístky do VIP zóny. Nakonec jsem přijal. Večer jsem zavrhnul holení (budu za Rumcajse) a vyrazil juchat. Při příchodu nezvládnutá organizace odšatění, pak jsem se delší dobu sháněl po lístcích, nakonec úspěch. Asi půl hoďky jsem čučel z balkónu, koukal jsem na nejmodernější zákoutí módních kreací. Pak jsem se sklenkou džusíku zaplul do VIP zóny. Už při příchodu mi na mysl (nevím proč!?) vyvstanula písnička Karla Kryla "V čele klaka a ctnostné rodiny ...., .....černá saka a žena hrdiny (samozřejmě také v černém)....". Tančil jsem, žvanil jsem, v tombole nevyhrál. Až na nějaké drobné organizační nejistoty se ples povedl, příště to určitě už bude super. Trošičku jsem litoval M.H. (to je ten starší), který hlídal tombolu pod pódiem. Po pár hodinách u reproduktorů už jenom odezíral. Potěšil jsem ho radou, aby v sále nezhasínali, přestože v tombole nebyla tlačenka. V jednu po půlnoci jsem odkráčel středem, však oni si VIP beze mě také poradí.

27.1.2007:
Plánovaný koncert Vladimíra Merty se nekonal. Merta volal, že se bojí vyrazit na Vrchovinu v takovém počasí (nebylo to nic divokého, 50 cm čestvého sněhu a vítr slabých 100 km/h). Nalepil jsem na vrata a boční dveře cedulky, že se koncert odkládá na neurčito a prozávějoval se domů. Večer jsem byl na dvě hoďky posedět u H. Celkem veselá a pestrá sešlost, P.F. prý zažil setkání s nějakou blondýnkou na rohu školy, prý se těšila na koncert a významně u toho pomrkávala. P.F. s tou necudou nemínil ztrácet čas a odfrčel do kvalitnější společnosti.

28.1.2007:
Celý den jsem se hojdal v hojdacím křesle (heč, dostal jsem k narozkám), na klíně nouťase (moc příjemné, hádejte, jak moc a kam hřeje). Prohrabával jsem se horou papírů, večer bylo hotovo. Přitom jsem jedním očkem pohazoval směr TV, vyloženě mě zklamal pouze Přemek Podlaha a věrný rudý bratr Vinětů (bez Oldy Šetrnýho už to není ono). Večer jsem obešel svoje zálohovací kolečko (spousta firem, v každý spustit zálohy nebo něco podobného a pak to kolečko zopakovat a všechno zase vypnout). Dobrý relax a procházka a zadarmo to taky není.

29.1.2007:
Už dlouho jsem nehrál žádnou válečnou hru (naposledy Return To The Castle Wolfenstein asi před dvěma pětiletkami). O víkendu jsem zahlédl hru Call Of Duty 2 (v mém speciálním překladu to znamená "Volejte taky dutýmu"). Na chvilku jsem zasedl a už jsem vesele střílel nácky (náckové jsou ve hrách oblíbený terč, Wolfenstein je taky má). Naštěstí se ta hra dá během chviky dohrát, jinak střílím dodnes. Taky se dlouho chystám na Doom 3, nějak nemám čas a taky na mě ta hra působí trošku lekavě. Jednak jsou tam hudba a zvuky šíleně ponuré, jednak tam vykukují potfors s maličko změněným genofondem, který volá po plastickém chirurgovi. Pěkně tuhle hru charakterizoval můj synovec V.: Strejko, hraju tu hru deset minut a už dál hrát nebudu. Mám totiž strachy naděláno v kalhotech.
Inspiroval jsem se ranní anglickou frází na ČT1 a budu vám nepravidelně předkládat zapeklité anglické fráze, jejich výslovnost a překlad. Připravte se na neobyčejný lingvistický zážitek. Začínáme: Fráze: How do you do? Výslovnost: hou dou jou dou? Překlad: Jak to jde, joudo?

30.1.2007:
Ještě se musím zmínit o zážitku ze začátku prosince loňského roku: Pohodová neděle, sedím v práci u počítače, klafu pravděpodobně cosi nesmírně důležitého a najednou periferním viděním registruji nějaký pohyb venku za oknem. Otočím hlavu - dolů z kopce běží kanec. Klafu dál a říkám si pro sebe něco o tom, že bych měl přestat chlastat. Když ale kanec začal skákat a útočit na okno, u kterého jsem seděl, došlo mi, že to delirium je dost skutečné. Kanec zakrvácel stěnu a pak postával pod oknem. Srdnatě jsem na něj vykukoval zpoza okna a prvně v životě byl rád, že ta okna mají mříže. Pak se to zvíře otočilo, očuchalo mi auto a zmizlo pryč. Statečně jsem ještě pár minut počkal a šel se juknout ven. Spravil jsem plot, přes který ta černá potvora prošla a raději zavřel vrata, co kdyby se to zvíře mínilo vrátit. Duhý den jsme tam měli Novu, chtěli se mnou udělat rozhovor o tom, jak jsem se strašně bál. Když jsem jim ale popsal svou statečnost, ztratili zájem a zmizeli.

31.1.2007:
Všimli jste si jak na ledečském webu vzniká kult osobnosti? Pomalu a nenápadně. Můj kolega (raději nejmenovat) to ve svém komentáři trošičku poopravil - prý vzniká "kult neosobnosti". Adorace nejčastějšího přispěvatele je zřejmá, když už jsou zakázané komentáře všude a přispívat mohou jen souhlasící (na nesouhlasící raději hned preventivně podáme žalobu a trestní oznámení pro výstrahu všem), pak nic nebrání vystoupání do výšin. Ještě mi chybí denní rozvrh s komentáři typu "Hrdina dnes čiperně vstal a posnídal zdravou výživnou krmi. Z okna pozdravil jásající davy a poté se pln elánu odhodlaně vrhnul do náročného denního programu. .... atd., atd., atd." To ale určitě přijde.