JEŽEK MAKÁJEŽEK BEZ KLECE

1.1.2008:
Z přemíry TV pohádek, komedií a slavnostních projevů jsem si zapnul počítač a hrál jsem RTCW (taková bojovka, už jsem potřeboval vidět trochu krve). Proč některá z televizí nedá během svátků nějaký svižně roztomilý horor? Mě už ty princezny, princové, hloupě chytří Honzové a americké děti, nacházející různé příbuzné ausgerechnet na vánoce, lezou krkem. Proto volám: na příští rok na vánoce jedině Árního, Sylvestera, Žána, Klóda, Fana a Damma. Nebo Ottíka von Stierlitz 17x jinak.

2.1.2008:
Zase jeden z kouzelných dnů, kdy na co člověk sáhne, to se zdaří. Dokonce jsem fušoval do práce firmě, co má molekulu kyslíku v logu, různě jsem jim stříhal, nastavoval a šmodrchal dráty a napoprvé to fungovalo. Pobavila mě paní, které jsem ony dráty uzloval. Přemýšlel jsem o zapojení, mimoděk jsem se drbal náhodným kabelem za uchem. Zmíněná paní vlétla do místnosti, chvilku zuřila, že jí nejde internet a když zjistila, že by mohla informace sosat maximálně z mého boltce, odkráčela broukajíce si něco o drátenících.

4.1.2008:
Odevzdal jsem řidičák. Ne, nepošklebujte se, bodů mám pořád maximum, jen jsem si ho nevyměnil do konce roku (měl jsem ještě růžovou knížečku). Nechal jsem se dovézt do S., vyplnil jsem formulářík (vydán ochotným úředníkem) podle visícího vzoru a pak jsem byl odeslán ke slečně (mladé paní?) velikosti XXXL. Poslala mě zaplatit 50 káčé, mezitím mi dovyplnila formulářík, pak mi sebrala starý řidičák, za trest jsem si od ní musel koupit blokovou pokutu za 100 káčé a prý za dvacet dnů se mám dostavit pro nový řidičák. Na můj smutný pohled odpověděla pohledem typu "Patří Ti to, magore, choď pěšky". Takže kdybyste viděli jet moje auto s řidičem, tak to nejsem já, nýbrž bratranec, který mi je šeredně podobný a který si řidičák stačil vyměnit.

6.1.2008:
Šéf ČEZu si na konci roku vybírá odměny, jde o nějakých 667 melounů. Když to tak spočítám, jenom na odměnách tenhle chlap vydělá můj roční plat zhruba za jeden a kousek pracovního dne (cca za deset hodin). Kurňa, co dělám špatně? Že jsem raději nešel dělat uhlobarona nebo finančního magnáta!

8.1.2008:
Božský Kája Goťák se nám oženil! Ve Vegas! Pane jo! Kdo by čekal, že vyvolená bude "die kleine Biene Maja", ten bude zklamán, byla to nějaká bývalá zdravotní sestra (je dobře myslet v jeho věku na zadní kolečka). Zlé jazyky tvrdí, že před Goťákem šla jeho nastávající po herci Douglasovi. Když tak koukám na Goťáka, tak asi spíš po Kirkovi než po Michaelovi. No nic. My starší máme navždy v srdci vrytu vzpomínku na přenosy pořadu Pestrý kotel (Ein Kessel Buntes) z Friedrichstadtpalastu, v němž božský Kája předvedl nejeden božský výkon (asi nejpůsobivější byla textově náročná píseň "Lá lá lá", kde Kája předvedl špičkový bavorský dialekt, nejlépe slyšitelný v prostředním "lá").

9.1.2008:
Další zastupitelstvo, tentokrát málo bodů k projednání, hlavním cílem bylo uzavřít rozpočet 2007. Přišel jsem o hodinu později, otvírali jsme totiž dveře veřejnosti. Kolegové zastupitelé byli už u sedmého bodu z devíti, za dvacet minut bylo hotovo. Pak přišla celkem krátká diskuze, mluvilo se hlavně o hradu a co s ním dál. Až na závěr starosta prozradil, že se Billa chystá u kina postavit bůhvíjak vysokou protopovodňovou stěnu, asi celkem dlouhou ve tvaru Z (aby jí netekla voda do šumáků). To bude krásná lokalita - hnusná budova marketu, betonová zeď, betonová lávka, ... Co betonového by se tam ještě nechalo asi tak postavit? Navrhuji minaret nebo Beobachtungstelle.

10.1.2008:
Nějak jsem se včera překouknul a ráno jsem kolegům tvrdil, že je k obědu písmenková polévka. Když jsme dorazili do jídelny, kolegové mi vyčítali, že kecám a že v polévce nejsou žádná písmenka ale jenom takové maličké tečky, asi tak tisíc v jedné lžíci, odborně se tomu prý říká "drobení". Nechtěl jsem ztratit tvář a tvrdil jsem jim, že je to písmenková polévka, akorát že to písmo je Braillovo. Nezbaštili mi to.

13.1.2008:
Heč, mám novou pracovní pomůcku - kameru. Stála jenom středně hnusné peníze, ukecal jsem slevu. Točil jsem kdeco a kdekoho, vyhrožování fyzickou likvidací nepočítaně. Dokonce jsem si i proštudoval návod. Píše se v něm, že kameru nesmím používat v horku, zimě, ve vlhku a špíně. Asi si budu muset odpustit plány na romantický biologicko-instruktážní film o lásce a porozumění (kvůli té vlhkosti). Nejvíc mi dalo zabrat upevnění poutka na kameru.

17.1.2008:
Nějak nejsem moudrý z tohoto dokumentu. Udělal jsem si svůj interní zjednodušený výklad - "My neomylní jsme se byli na ten plac kouknout, když trošku zprzníme kino, postavíme kolem betonovej taras kvůlivá záplavám a zbytek vyasfaltujeme, tak se tam ten plechovej byznys se žrádlem vejde a postaví." Mám jenom malý vzkaz pro sprejery: Těšte se, bude spousta pracovního místa!
Naše útulné městečko navštívil hejtman Vysočiny (volby se blíží). Organizace mohutná a dlouhodobá, upřesňujících dokumentů frčelo na obě strany spousta (z jednoho jsem se dokonce dozvěděl, že se po česku píše faux paux "fópá"). Vyvolení hejtmana přivítali, nakrmili, vyděsili v jeskyni po Šepťákem, zavlekli na naší školu, protáhli výrobním závodem a pobesedovali s ním. Byl jsem prý taky zván, nezúčastnil jsem se, nějak mi připadalo vysvětlování názvosloví alifatických uhlovodíků pro maturanty zajímavější. Stejně mě ale celá ta banda přepadla uprostřed přesmyku 2-butynu na buta-1,3-dien. Nejdřív vletěl žoviální hejtman v závěsu s žurnalisty, pak náš zastupující ředitel a vzadu vyjuknul na několik milisekund hrdinův vlasový odliv. Hejtman se jako bývalý učitel blýsknul znalostí monokarboxylových kyselin, rozdal odznáčky (korálky a nožíky s perleťovou střenkou mu už asi došly) a odfrčel. K večeru prý měl sezení s místními modrými ptáky a ptáčicemi, tam asi slyšel něco jiného, než na oficiální srdečné besedě.

18.1.2008:
Zaslechl jsem ošklivou pomluvu o jednom policejním náčelníkovi. Prý byl minulý týden reklamovat prezervativy v drogérii. Né že by byly propíchnutý nebo prasklý, prý ale padaj.

19.1.2008:
Tak jsem se vypravil do Stověžatky nakoupit některé nezbytnosti k dokončení mého budovatelského díla. Vlezl jsem do spousty kvelbů, v jednom jsem si dokonce vrazil třísku do prstu, když jsem s násadou od smetáku simuloval Obi-Wan Kenobiho. Občas jsem místo na zboží čuměl na sličné ženy, bohužel se tam ale vyskytovaly i ty nesličné. Někdo by jim měl udělat přednášku na téma "Nevzhlednost kombinace špek-bokovky", se zvláštním důrazem na ošklivost z bokovek trčících "musculi glutei maximi" velikosti prádelního koše. No nic. Na závěr jsem si koupil do nově vzniklého kanclu křeslo (zatím jedno, jako pokusné, pomocí něho otestuji, kolik se mi jich tam vejde), doma jsem ho smontoval a celou neděli jsem se z něj nehnul, dělal jsem testera-předskokana, v tomhle případě předsedávače.

20.1.2008:
Konečně jsem si vybral nový mobil. Omlouvám se všem, kteří se mi nemohli minulý čtvrtrok dovolat, starý mobil chcípnul a já jsem velmi nerozhodný. Tomu je ale už konec, pozítří budu IN, nahradím svůj sedmiletý solidní telefon nečím hnusně inteligentním a technologicky obézním. Jen mám obavu, aby se s tím dalo telefonovat. Uvidíme. Čmuchal jsem po internetu, kde by se onen mobil dal sehnat nejlevněji, po dvou hodinách jsem se pyšně poklepal na záda, z původní ceny jsem stáhnul třináct stovek. Trochu mi radost zkalil T.N., který během třiceti sekund našel cenu ještě o pětikilo nižší, bohužel až druhý den po objednávce, když jsem se mu chlubil svým hledačským nadáním.

22.1.2008:
Přijela rychlá dopravní služba s novým mobilem. Vybalil jsem, v krabce byl jenom mobil, nabíječka, sluchátka a cédéčko. Návod byl na CD, útlá brožurka o 250 stránkách. Jelikož návody zásadně nečtu, jak jsem se tu elektronickou mašinku studovat metodou pokus-omyl. Za 4 hodiny jsem se propracoval k jednomu úspěšnému telefonátu a dvěma SMS zprávám. Jelikož byla půlnoc, šel jsem spát. Jestli to půjde tímhle tempem, včechny funkce odzkouším zhruba na podzimní rovnodennost.

24.1.2008:
Narazil jsem na pracovní řád pro úředníky z října 1870, zkusil jsem si představit jeho aplikaci v našich podmínkách:

1. Denně před začátkem pracovní doby jsou povinni úředníci důkladně zamésti kancelář, vybrati popele z kamen a utříti prach.

2. Úředníci zodpovídají dále za to, že kancelář bude vždy řádně vytopena. - Potřebné palivo obstarají na svůj náklad.

3. Soukromé hovory jsou v pracovní době nežádoucí.

4. Řádná pracovní doba jest 12 hodin.
- V případě potřeby musí každý úředník pracovati bez vyzvání přes čas.

5. Jakákoliv politická činnost úředníků má za následek okamžité propuštění.

6. V kouření a požívání lihovin se očekává od úředníků zdrženlivost.

7. K dámám a výše postaveným osobám se úředník chová slušně.

8. Jako četba se doporučuje bible.
- Není námitek proti jiným knihám, poud jsou tyto mravně nezávadné.

9. Povinností každého úředníka je péče o zdraví.
- V případě nemoci není nárok na mzdu.
- Každý úředník, který má pocit odpovědnosti, by si měl proto pravidelně ukládati ze své mzdy přměřenou částku pro případ nemoci či jiné nepředvídané potřeby.

10. Úředníci se nesmějí při práci mýliti.
- Kdo se při práci dopouští častěji chyb, bude propuštěn.

11. Kdo odporuje šéfovi, dokazuje tímto, že před ním nechová potřebné úcty.
- Z této skutečnosti se vyvodí důsledky.

12. Úřednice jsou povinny vésti zbožný a cudný život.

13. O dovolenou mohou úředníci žádati jen z naléhavých rodinných důvodů.
- Tato je však neplacena.

14. Úředníci nechť mají stále na mysli, že tisíce jiných osob jsou ochotny okamžitě nastoupiti na jejich místa.

15. Úředníci nesmějí nikdy zapomenouti, že jsou svému principálovi povinni vděčností, neboť je jejich živitelem.