JEŽEK BEZ KLECE

1.11.2012:
Mám přímý výhled na starý hřbitov, v tuto roční dobu září víc než vánoční stromeček. Svítíček tam svítí hromada. Vyfotil bych, ale nevím, jestli to není rouhání.

2.11.2012:
Byl jsem pozván na stužkovací večírek. Dostavil jsem se včas, slušně oblečen, hladový a žíznivý. Večeři jsem dostal jako poslední, příloha neodpovídala objednávce. Brblal jsem jen chvíli, hlad byl mocnější, zhltnul jsem dodané během pár vteřin. Pak už jsem jen usrkával pomerančový džus s Želivkou (pro neznalé - to není chlast, to je vodní nádrž) a pozoroval cvrkot. Kolem desáté jsem zavezl M.S. a J.Š. domů a šel na klidné pivko. Moc klidné nebylo, holt člověk míní a někdo mění.

3.11.2012:
Kdekdo mi třese ploutvičkou, neb mám narozeniny. Dary vzácné, polibky vřelé. Celkem hezky zakončená první třetina života.

4.11.2012:
Při úklidu navršeného bordelu jsem náhodou našel knihu "Jak pochopit muže" - prý návod pouze pro ženy (napsal muž). Začetl jsem se a dokonce celou knihu dočetl. První čtvrtina knihy celkem svižná a trefná, několikrát jsem s autorem souhlasil. Zbytek knihy nudný, pouze omýlání již napsaného. Ženám však doporučuji, z knihy lze pochopit některá chování nás, nebohých.

5.11.2012:
Ranní schůzky na MÚ, nějak nám opadávají skály na Š. a odborníci se ne a ne shodnout, jak to bude pokračovat a kdo za to může. Dvě odlišné varianty - za málo peněz občas kouknout a očistit nebo za moc peněz znovu skály odrbat. Přítomny byly dvě firmy - jedna pouze posuzuje a nemá vlastní prostředky na odrbání skal, druhá taky posuzuje a zároveň odrbává. Hádejte, která prosazovala dražší variantu.
Odpolední RM pohodová, běžné úkony většinou spojené s městskými byty. Jediný zajímavý bod - plynofikace Barborky, J.W. už nebude nejbohatší topič ve městě.

6.11.2012:
M.H. organizoval v našem sále Ledečského slavíčka, malí caparti zpívali jako o život. Jediným stínem byla teplota v sále, neboť informační toky o této akci dorazily k ušiskám našeho školníka příliš pozdě. Ale což - mladý talent se zlatem v hrdle a párou u huby taky nevypadá zle.

7.11.2012:
Nikde jsem nezachytil oslavy bolševika, který by jásal nad výročím aurorového převzetí moci. Asi už těch pamětníků moc není. Taky dobře.

8.11.2012:
Leze na mě nějaká zákeřná nemoc. Pláču z nosu a teplota taky není na své obvyklé úrovni. Pokouším se zahnat tu obludu spánkem a teplými nápoji. Snad to bude dobré, na víkend mám naplánovány všelijaké akce.

9.11.2012:
Nedá se nic dělat, musím odvolat svou účast na druhém stužkovacím večírku, asi by tam huhňající člověk vypadající jako něco sežvýkaného a vyplyvnutého s červeným kapajícím frňákem zrovna nezdobil. Vrší se přede mnou hromada ošklivých kapesníků a vypitých čajů. Zítra mám dost práce a slíbil jsem účast na diabetickém pochodu, musím být jako rybička.

10.11.2012:
Diabetici se bohužel musí obejít bez mé přítomnosti a poťouchlého rozdávání bonbónů. Postel, kapesníky, čaj - toť můj úděl.

11.11.2012:
Situace se vylepšuje, už dostávám chuť na cigaretku.